Kniha mapující život Simona Wiesenthala aneb Co je skutečnost a co naopak legenda

Recenze

Vytvořeno 25. 7. 2012 2:00

Autor: Alena Klimková

Svoboda je jako zdraví. Nevážíme si jí, dokud ji neztratíme. Svoboda není dar z nebe, je třeba o ni bojovat každý den našeho života. To jsou slova slavného „lovce nacistů“, Simona Wiesenthala, jehož celoživotním principem bylo hledání spravedlnosti, a nikoli pomsty. Chcete-li se o jeho pozoruhodném životě dozvědět více, zkuste sáhnout po knize izraelského historika a novináře Toma Segeva Simon Wiesenthal: Skutečnost a legenda, kterou v letošním roce v českém překladu vydalo nakladatelství Paseka.

Když se řekne Simon Wiesenthal, jistě se vám vybaví neúnavný bojovník se zlem, který byl oddán boji za liská práva. Pro mnohé byl obdivovaným hrdinou, jiným však byla trnem v oku jeho nesmlouvavá vůle po spravedlnosti. Často vůči své osobě zažil jak verbální a soudní, tak i fyzické útoky. Samotného Simona Wiesenthala není jednoduché pochopit, mohou za to i legendy, které se k jeho osobě vážou.

Simon Wiesenthal, původem Žid z východní Haliče, který za druhé světové války prošel několika koncentračními tábory a po válce se usadil v rakouském Linci, se celý život snažil najít a postavit před soud stovky nacistických zločinců. Desítky z nich pomáhal usvědčit. Procesy s válečnými zločinci vyvolávaly i nadále vyvolávají diskuse o mezích lidské spravedlnosti. Wiesenthal tvrdil, že odpovídající trest pro nacistické zločince neexistuje a že rozsudky s nimi mohou být pouze symbolické. Zastával názor, že tyto procesy lidská společnost potřebuje jako historickou lekci a jako varování pro budoucí vrahy.

V případě Wiesenthalovy biografie sepsané Tomem Segevem bych vyzdvihla skutečnost, že se autor pokouší vrhnout nové světlo na množství kauz a kontroverzí, které jsou se slavným „lovcem nacistů“ spojeny. Ať už se jedná o zodpovězení otázky, jakou skutečnou roli hrál Wiesenthal při dopadení nacisty Adolfa Eichmanna v argentinském Buenos Aires nebo jakým způsobem spolupracoval s izraelským Mosadem.

Tom Segev také v knize poukazuje na to, že při pátrání po nacistech a nacistických kolaborantech Simon Wiesenthal používal svérázné metody, a dokonce dokázal manipulovat s médii. Autor biografie dále upozorňuje na to, že navzdory mýtu, kterým se Wiesenthal opředl, nikdy neorganizoval celosvětové pátrání, protože pracoval skoro sám, ve svém malém bytě v rakouském Linci mezi stohy starých novin a kartotéčních lístků.

Wiesenthalova biografie z pera Toma Segeva obsahuje fakta ze života „lovce nacistů“, která jsou doložena materiály z archivů soukromých osob a institucí. Autor knihy také plně využívá Wiesenthalovy pozůstalosti. Podle Segeva však četba Wiesenthalových zápisků vyžaduje určitou dávku obezřetnosti – ne vždy totiž věci zaznamenal tak, jak se ve skutečnosti staly. Wiesenthal měl prý sklon během zápisu svých zážitků a postřehů k fantastickým vizím, nejednou dal přednost historickému dramatu před pravdou, jako by nevěřil, že by pravdivý příběh mohl na posluchače udělat dostatečný dojem.

Ukázka z knihy:
Wiesenthal jednou vypravoval, že když byl vězněn v koncentračním táboře Janówska v ukrajinském Lvově, byl ve skupině vězňů, kteří měli vykopat velkou jámu. „Věděli jsme, že se ta jáma rychle zaplní mrtvolami,“ vzpomínal, „oběti již byly na cestě. Byly to ženy a dívky. Tehdy jsem zachytil beznadějný pohled jedné z nich, který mi říkal: Nezapomeň na nás.“ Jindy řekl, že si představoval setkání s oběťmi holocaustu v nebi. Podle pravidel jim směl říci pouze čtyři slova, která se během času stala jeho osobním mottem: „Nezapomněl jsem na vás.“
(Segev, Tom: Simon Wiesenthal: Skutečnost a legenda. Praha: Paseka, 2012. s. 18.)

Excelentně zpracované biografii Simona Wiesenthala nemůžu nic vytknout. Chcete-li se blíže seznámit s životem slavného „lovce nacistů“ a také se hlouběji zamyslet nad hrůzami holocaustu, před kterými bychom neměli zavírat oči a z nichž bychom si měli odnést ponaučení, tato kniha rozhodně stojí za přečtení.

Knihu Simon Wiesenthal: Skutečnost a legenda vydalo nakladatelství Paseka