
Ludvík Aškenazy a jeho Psí život
- Dějiny literatury
- Vytvořeno 10. 6. 2009 1:00
- Autor: Hana Masaříková

Leitmotivem mnoha jeho děl je putování, cestování, zaznamenávání okamžiků tvořících postupně celek zvaný život. Jde mu, podobně jako Karlu Čapkovi, o obyčejného člověka, který přes chyby a nedokonalosti dovede postihnout smysl lidské existence. Ve svých dílech vyjadřuje Ludvík Aškenazy hlubokou účast na lidských osudech, zasažených ubíjejícími tlaky skutečnosti. Inspiraci nachází ve všedních věcech a drobnostech, nevyhledává mezní okamžiky a konfliktní stavy, ale všední momenty.
Tvorbu Ludvíka Aškenazyho můžeme rozčlenit žánrově, tematicky i podle vývojových etap, které souvisejí s jeho životními osudy. Psal reportáže, povídky, mikropovídky, pohádkové příběhy, autorské pohádky, protiválečné povídky, divadelní hry, náměty a scénáře filmů. Počátky tvorby (1948-55) jsou ve znamení dobové představy o společenské a politické funkci umění, jsou odrazem studené války a jednoznačného stranění pokroku, míru a přátelství mezi obyčejnými lidmi. V druhé polovině 50. let Ludvík Aškenazy opouští „velká společenská témata“ - povídky o přerodu a uvědomění dělníků a různých národů, povídky o realizaci ideových tezí socialismu v praxi – a přiklání se ke každodennosti, píše cykly dětských a nedětských etud, humorné i tragické válečné povídky. Jeho tvorba se stává komornější. Koncem 50. let se soustřeďuje na poezii všedního dne, hledá podstatu lidské existence v obyčejnostech. Autor na malé ploše zachycuje poetiku jednotlivosti, aby tak postihl velikost celku i věčnou potřebu vřelosti mezilidských vztahů.
Svými díly chtěl vyslovit humanistické poselství, kterým je víra v lásku, soudržnost a přátelství. Životní normál pro něj znamená nepokřivené lidské vztahy. Realita je zpravidla viděna dětským ozvláštňujícím pohledem, protože harmonie je přítomna především v dětské hře, pravda se zrcadlí v dětské naivní otázce. Svět dětství a fantazie pro něho byl světem, ve kterém se mohl plně rozvinout a do kterého vstoupil ve snaze uniknout vzpomínkám a zážitkům z války. Dítě je zobrazováno jako představitel čistého srdce, svět viděný jeho očima se mu zdá upřímnější, krásnější a čistější…
Psí život

Povídky ve sbírce protestují proti válce způsobem, který naší literatuře otevřel Fráňa Šrámek svou básní Raport. Člověk je provokován k odporu proti válce tím, že je mu před oči postaveno válečné utrpení zvířete. Kůň tu vystupuje jako postava, která cítí, myslí, mluví a samostatně jedná. Je spolutrpitelem a sdílí s lidmi společný osud. Pojmy kůň a člověk stojí u Šrámka velmi blízko sebe. Kůň jako nositel lidských vlastností má tolik společného s člověkem, že se stává jeho obrazem, představuje ztělesnění soucitu s člověkem. Stejně tak nahlíží na život a obraz zvířat ve válce i Ludvík Aškenazy.
Pes je spojován se smrtí a s podsvětím, střeží říši mrtvých a je prostředníkem mezi světem mrtvých a živých. Stejně tak i válka je dobou mezi životem a smrtí. Na náhrobních reliéfech slouží pes jako věrný doprovod člověka. Smrt je ve válce věrným společníkem všech lidí, doprovází nás na každém kroku a může si nás kdykoli vybrat. Název sbírky není tedy určitě nahodilý. Psí život může charakterizovat život lidí ve válce, život provázený strachem ze smrti a ze ztráty blízkých lidí.
I když je knize tento rok rovných padesát let, svou tematikou je aktuální i v dnešní době. Je určena všem, kteří se nebojí hledat pod povrchem věcí nevšední lidskost a humanitu.
Literatura:
AŠKENAZY, L. Psí život. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959.
Čtěte také:
Ludvík Aškenázy: Otec skřítka Pitrýska a zeť Heinricha Manna
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...