Temná strana duše

Komiksy

Vytvořeno 15. 2. 2013 2:00

Autor: Petr Měrka

V Blacksadovi scénáristy Díaze Canalese a kreslíře Juanja Guarnidy se dostávám do skutečně noirové detektivky svojí ponurou atmosférou jako vystřižené z knih Raymonda Chandlera (jednoho z nejvýznamnějších zástupců tak zvané americké drsné školy) zasvěcených postavě svérázného detektiva Phila Marlowa a i zde je hlavním protagonistou  soukromé očko a to sice v podání černého pantera.

Svět v Blacksadovi obývají polidštěné typy zvířat. Proto asi nikoho nepřekvapí, že takový pes slouží u policie, ale toto pravidlo není uplatňováno striktně. Přesto autoři tyto evokace různých charakterových vlastností spjatých s jednotlivými druhy – kdy nám připadne příznačné, že podloudným zlodějem je krysa a profesionálním zabijákem pak had – používají poměrně hojně. Či taková sova ztělesňující moudrého vědce, který se podílel na jednom z největších zločinů dvacátého století, jakým holocaust bezesporu byl.

Jednotlivé příběhy jsou zasazeny do prostředí New Orleansu a to sice někdy do éry 50. let 20. století. Potkáme se s bídníky na pláži, samozřejmě nelze opomenout věhlasný Mardi Gras, což je vůbec největší karneval v Severní Americe. K tomuto městu též přináleží fenomén známý jako voodoo a nedomyslitelnými jsou jazz s blues.

S New Orleansem je bytostně spjata geniální kniha Spolčení hlupců Johna K. Toolea autora s velmi pohnutým osudem, který však neopominutelný svéráz tohoto přístavního města popsal jako málokdo.

Ocitneme se v době studené války posedlé atomovou hrozbou a střetu svobodného světa s totalitní diktaturou.

Výraznou roli zde hraje i rasismus. Zakomplexovaní primitivové se po nocích oblékají do bílých hábitů, přes hlavy si přetáhnou kápě, a upálí na kříži každého, koho nepovažují za lidskou bytost, ale jí podřazený druh.

Někteří lidé nemají co jíst, jiní holdují návyku na heroinu, další se snaží uniknout před svojí děsivou minulostí, nebo se pro změnu potýkají s neradostnou současností. Blacksad je stoik. Prakticky nic ho nedokáže rozhodit. Nedělá si žádné iluze. Je smířen s tím, že svět je takový jaký je a on může učinit jen opravdu velmi málo pro to, aby se stal lepším místem k životu. Je to drsný chlápek, který žije osaměle, byť jeho setrvávání v jsoucnu tu a tam obšťastní objetí milenky. A stane se, že nad mrtvolou jedné z nich se ocitne…

Blacksad se zaslouženě těší velké popularitě. Jeho vizuálno je dokonalé a Guarnidova kresba precizní. Jednotlivé příběhy jsou pak skutečnou detektivkou se záplatkou, která je před námi postupně rozkrývána až k jejímu úplnému rozřešení, ale ani tehdy není zaručený šťastný konec.

Nám pak nezbývá, než projevit přání, aby Canalesova spolupráce s Guarnidou vydržela a přinesla nám další alba tohoto nanejvýš vydařeného comicsového díla.

Ukázka z knihy:

„Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy, hipstery s andělskými hlavami celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci… Kteří v hadrech a se zapadlýma očima a podnapilí vysedávali a kouřili v nadpřirozené temnotě bytů se studenou vodou, vznášeli se přitom nad vrcholky velkoměst a kontemplovali o džezu…“
(CANALES, Guarnido. Blacksad. Přel. R. Podaný. Praha: Crew, 2012, s. 120-121)

Komiks Blacksad vydalo nakladatelství Crew