Intriky, deziluze, fata morgány

Komiksy

Vytvořeno 29. 7. 2011 2:00

Autor: Petr Měrka

Právě u série Ultimates 2, a to konkrétně knihy druhé nazvané Jak ukrást Ameriku, se potvrzují slova génia československého comicsu Káji Saudka, který na dotaz, co to ten comics vlastně je, odpověděl, že jde v podstatě o nepohyblivý film.

A v tomto případě jde přímo o výpravný velkofilm hollywoodské provenience s těmi největšími hvězdami v hlavních rolích. Ačkoli tady nejde o celebrity z masa a kostí, nýbrž o ty kreslené, které však právě díky stříbrnému plátnu vešly do širokého globálního povědomí a dá se konstatovat, že jsou doslova notoricky známými.

Konkrétně uvedu alespoň namátkou Hulka, Fantastickou čtyřku, Captaina Americu, X-Meny, Spider-Mana, Iron Mana, Thora a které všechny k sobě pojí Marvel, což je jedno z nejprestižnějších amerických nakladatelství, jež se vydáváním comicsu zabývá.

Za jejich novou podobou stojí scénárista Mark Millar, Skot jako poleno, jak sám o sobě s oblibou tvrdí. Vdechl jim novou duši i nové pojetí, ale především je sdružil v jeden monumentální příběh, jehož podstata tkví v tom pokořit Ameriku a dostat ji na kolena. Jako by předznamenával beztak její nevyhnutelný osud.

Ne nadarmo je zde přirovnávána k Římskému impériu. Podobnou zmínku můžeme objevit u jiného fenoménu, tentokrát z oblasti sci-fi, a to u Philipa K. Dicka. Ten jde však mnohem dál a ve své trilogii týkající se VALISU tvrdí, že uplynulý čas je falešný. Ve skutečnosti od doby ukřižování Krista neuplynulo ani 100 let. Pouze se transformuje, modifikuje a sofistikuje iluze hmotného světa.

Millar splétá dějové linky, jako by se skutečně jednalo o film. Vyprávění je plné prostřihů, náhlých zvratů a otevřených obrazů, které se však postupně slévají v jeden mohutný proud, jenž vyvrcholí bitvou, jež by se dala bez nadsázky přirovnat k zápasu Titánů.

Zde Millar uplatnil další rozměr, a to sice mytologický. Ožijí tu příšery a monstra jakoby vystřižená z Tolkienova Pána prstenů, jimž vévodí zrádný Odinův pokrevní bratr Loki, mistr manipulace a přetvářky. Přestavuje jsoucno v jeho samotných základech, mění realitu jako mávnutím kouzelného proutku. Vzpomínky lidí mizí a jsou nahrazeny umělými – podvrženými. A podobně to je i s jejich historií.

Samozřejmě vítězí dobro nad zlem. Nemohlo tomu být jinak. Millar se dopustil všech možných klišé, ale přesto můžeme konstatovat, že odvedl velice dobrou práci. Oproti první knize Bohové a monstra, která více sázela na psychologii a metafyzično, je Jak ukrást Ameriku založeno především na akčních scénách. Přičemž závěrečný střet monster připomíná stav blízký tomu, jaký je možné zažít po aplikaci LSD.

Za zmínku samozřejmě stojí i naprosto unikátní kresba Bryana Hitche a také to, že nám Millar představuje superhrdiny i z té jejich lidské stránky, kdy nejsou všichni dokonalí, ale mají své malicherné problémy pramenící z všední každodennosti jako ostatní obyčejní lidé. Prožívají své lásky a zklamání z nich. Setkávají se s podlostí, lží, ale i upřímným přátelstvím či nezištně nabídnutou pomocnou rukou.

Ale též nám předkládá apel toho, kam až se Amerika se svojí vojenskou všudypřítomností může dostat. Míním tím izolaci ve vztahu ke zbytku světa a nezáviděníhodnou pozici raněného lva, který je nakonec tak slabý, že si na něj troufnou i jen třeba takové hyeny. Ty ho rozsápou a pochutnají si na něm.

„Říkali jsme vám, abyste přestali vyrábět supervojáky, Ameriko. Říkali jsme vám, abyste dali pokoj kulturám, které nikdy nemůžete pochopit.“
(Millar M. ULTIMATES 2: Jak ukrást Ameriku. Přel. M. Barányi a P. Švanda. BB art: Praha, 2011, s. 80.)

„Dobře. Protože naší prioritou je udržet ztráty na minimu. Americký lid by neměl trpět za zločiny své vlády.“
„Možná bychom jim měli dát právo volit, plukovníku. Slyšela jsem, že poslední volby jejich současného Cézara byly velmi kontroverzní.“
(Millar M. ULTIMATES 2: Jak ukrást Ameriku. Op. cit., s. 92.)

Komiks ULTIMATES 2: Jak ukrást Ameriku vydalo nakladatelství BB art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew