Zlo z bažiny hniloby

Komiksy

Vytvořeno 19. 9. 2011 2:00

Autor: Petr Měrka

Sláine je typickou ukázkou díla, jemuž dominuje kult ničím a nikým neohroženého hrdiny, který vypadá jako velká hromada svalů potřená palmovým olejem, kdy muži z něj mají nahnáno, jenom na ně letmo pohlédne, a ženy se mu obdivují a prahnou po tom mít s ním milostný románek, nebo ještě lépe pojmout ho za vysněného partnera.

Prakticky neodmyslitelně nám vytane srovnání s postavou barbara Conana od proslulého Američana Roberta H. Howarda, který je patrně v paměti lidí zapsán mnohem lépe zfilmovanou verzí, v níž se ztvárnění nepřemožitelného borce zhostil bývalý kulturista rakouského původu Arnold Schwarzenegger.
Za zmínku také bezesporu stojí i Věčný bojovník od jiného velmistra fantasy žánru Michaela Moorcocka. V tomto případě se však jedná o kombinaci hned několika postav, jež se míjí v paralelních vesmírech, o něž vede boj Chaos se Zákonem.

Sláine v sobě snoubí prvky keltské mytologie s reálným historickým podtextem. Zavádí nás do nehostinné bájné země, která se snad kdysi před mnoha milióny, a možná celými miliardami, let nalézala přibližně v místech současné Velké Británie a Irska s tím, že tyto dva ostrovy, i s přilehlým okolním mořem, tvořily jednolitý kontinent.

Základní páteří příběhu je zcela klasické pojetí zápasu Dobra a Zla. Funguje zde tak zvaná Moc Země, energie, kterou jedni vzývají a ctí ji a další zneužívají.
Drunoví páni – ďábelští kněží a králové jižních kmenů – ji vysávají a s její pomocí přivádí na svět zlo v podobě různých nestvůr, přičemž jim nejde o nic menšího, než o konec světa. Je pro ně příznačná svlečená kůže a hnilobný pach. Jsou krutí a nelítostní. A jsou pravým opakem druidů.

Sláine je vyděděnec navracející se po smrti náčelníka svého kmene zpět za svou milovanou. Na cestě ho doprovází všemi mastmi mazaný skřet Ukko, jemuž není zatěžko vyměnit krev svého společníka za zlato.

Autorem scénáře je Pat Mills – zakládající šéfredaktor časopisu 2000AD. Je pro něj charakteristický dynamický děj a častá akce spočívající především v soubojích, kdy Sláine zpravidla čelí mnohačetné přesile a nebo monstrózním kreaturám ze světa vezdejšího či toho záhrobního. Jedinou skutečnou hrozbou mu pak je černá magie.

Sláine je postižený křečí obludnosti, jež ho činí prakticky nepřemožitelným.

Vizuálně se na této comicsové knize podíleli tři kreslíři. Jako první se práce na ní zhostila Angie Kincaidová. Její kresba je precizní a plastická, s přímo neuvěřitelným smyslem pro detail. Nejvýraznějším výtvarníkem je však Mike McMahon. U něj se setkáváme s lehkostí a jednoduchostí téměř až karikující linky. Poněkud nešťastnou volbou se mi jeví Massimo Belardinelli.
Celý comics je pojat totiž výhradně černobíle a jeho kresba spíš připomíná obtížně rozeznatelné šmouhy. Obecně tento typ comicsů považuji vůči těm barevným za handicapovaný a ne vždy vhodný, což je i případ třeba takového Dragonera Luca Enocha. Na druhou stranu kupříkladu takový Maus Arta Spiegelmana by tím pro změnu ztratil.

„Ty si myslíš, kdovíjak nejsi velký, se všemi těmi impozantními svaly a tak! Klidně si tu pobíháš skoro nahý, jen v bederní roušce, ale nezmůžeš se na nic než na mlácení ubohých trpaslíků!“
„Teplý vílobijče! Nedokázal bys zdvihnout ani pěnu z rohu piva! Vsadím se, že tě vyhodili z kmene pro zbabělost. Nebyl jsi spíš členem žluté větve?“
(Mills P. Sláine: Válečníkův úsvit. Přel. M. D. Antonín. Crew: Praha, 2011.)

Komiks Sláine: Válečníkův úsvit vydalo nakladatelství Crew