Keltské Čechy
- Recenze
- Vytvořeno 21. 11. 2013 2:00
- Autor: Lenka Kavalířová
Průvodce po pozůstatcích keltských sídel, které se před námi více či méně nápadně vynořují v české krajině, sepsal PhDr. Jiří Waldhauser. Osobnost tohoto známého českého archeologa, odborníka právě na dobu laténskou, dává tušit, že tato kniha v záplavě mnoha pojednání, která patří do současné módní keltofilské vlny, vyniká snahou o pravdivost podávaných informací. Vše je podložené archeologickým průzkumem, ať už konkrétními nálezy nebo terénním mapováním.
Kniha začíná krátkou předmluvou, ve které autor vtahuje čtenáře do dobrodružství odkrývání stop po keltském osídlení, vzdáleném 2000 - 2600 let od naší doby. Takových stop bylo na našem území nalezeno 3000. Některé byly překryty a zapomenuty, často se ale staly součástí krajiny dalších národů - některá keltská sídla jsou součástí substrátu dnešních vesnic a měst, některá posvátná místa mají i dnes svoje poutníky, některé cesty jsou dosud využívané, některé valy dosud patrné.
Dříve i dnes má klima a mikroklima zásadní vliv na ekosystém, společný jim - Keltům - i nám. Často, překvapivě, úplně stejný. Základní substrát, poskytující výživu, tj. půdy, zůstal společný v nadmořských výškách do 450 až 550 metrů. Tam, kde byla pole Keltů, jsou dnes (větší) pole našich farmářů... Lidská - ať již naše nebo "keltská" - péče o krajinu se příliš neliší. Sídla jsou opakovaně zakládána na stejných místech - trvá rozdělení krajiny na zemědělskou a lesní. Spousta jevů zůstává po staletích totožná... (Waldhauser, J. Keltské Čechy. Praha: Academia, 2012, s. 14)
Další část nás seznamuje s fakty o keltském osídlení Evropy a Čech. Tato část zabírá pouze 30 stran, ale obsahuje ve zhuštěné podobě všechny důležité informace o keltské civilizaci a jejím archeologickém průzkumu. Zabývá se tím, jak se Keltové vyrovnávali se změnami podnebí, jak vypadaly jejich domy a osady, z čeho vyráběli nádoby nebo zbraně a co jedli. Autor nás seznamuje také s leteckou archeologií a poznatky o vývoji pohřbívání, módy, sociální struktury, obchodování, náboženství ad. Na stránkách 39-46 potom znovu shrnuje vývoj keltského osídlení v Čechách.
Tato část je doplněná fotografiemi současné "keltské renesance", díky které si zájemci o Kelty pořizují dobové oblečení, zbraně a staví celé vesnice. Na tomto trendu se v Čechách podílí i sám autor, který je neúnavným popularizátorem Keltů a působil i při vzniku několika archeologických parků.
Největší část knihy zabírá představení jednotlivých lokalit spojených s Kelty. Naleziště jsou seřazená podle abecedy a u každého je hned v záhlaví vyznačené, kde se místo nachází, o jakou lokalitu z deseti možností (hradiště, val, pohřebiště, těžební místo, posvátný vrchol atd.) se jedná, co je pro místo typické a jak je atraktivní pro turisty (k tomu slouží stupnice jedné až tří zlatých mincí). Další popis nám odhalí archeologické nálezy na lokalitě, význam místa a na konci je vždy pokus o uchopení jejího genia loci. Lokalit je v knize popsaných celkem 145. I tato část je doplněná mnoha fotografiemi, plánky a kresbami.
Z mého pohledu milovníka Keltů i krajinné archeologie má tato skvělá kniha pouze dva nedostatky: za prvé mi na první pohled nebylo jasné, že průvodce Keltské Čechy opravdu obsahuje informace pouze o českých lokalitách, nikoli o moravských, z čehož jsem byla trochu zklamaná. Za druhé mi připadá nepříliš šťastné to, že je tato kniha vydaná na luxusním křídovém papíře, v důsledku čehož je překvapivě těžká a jako průvodce na cesty s batohem špatně využitelná. To ale nebrání tomu, aby nezaujala čestné místo v knihovně vedle knih Jana Filipa nebo Václava Cílka.
Průvodce Keltské Čechy je skutečně vydařená publikace, která obsahuje mnoho cenných informací přímo z terénu, doplněné názornými fotografiemi a ilustracemi. Je přehledná a psaná zajímavě, srozumitelně a poučně zároveň. Všem zájemcům o naši dávnou historii ji mohu jen doporučit.
Knihu Keltské Čechy vydalo nakladatelství Academia
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...