Praha město literatury – zajímavý projekt, zajímavá kniha
- Recenze
- Vytvořeno 29. 11. 2012 2:00
- Autor: Jana Semelková
Dostala se mi do ruky kniha Praha město literatury. Elegantní v černých deskách s bílým přebalem, který se při rozložení změní v plakát, na jehož vnitřní straně (tedy ukryta) je mapa Prahy, na níž najdeme známá i méně známá jména spisovatelů s Prahou spojených. Publikace vznikla v rámci stejnojmenného projektu a napsal ji Pavel Mandys.
Nejdříve jsem si rozložila mapu a hledala na ní jména „svých autorů“. Mnoho jsem objevila, ale nenašla jsem třeba autora Boříkových lapálií Vojtěcha Steklače, autora Pohádek ze Sluneční ulice Zbyňka Malinského, Hanu Doskočilovou, jež krásně slovem doprovází příběhy oblíbeného Krtka… Ivonu Březinovou, Františka Nepila, Petru Braunovou a dokonce ani Ivu Procházkovou, autorku, která je uznávanou spisovatelkou doma i za hranicemi a je nositelkou českých i německých prestižních cen za literaturu.
Trošku mne to překvapilo. Pak jsem usoudila, že na mapě jsou uvedena jména pouze těch spisovatelů, kteří jsou v knize zmíněni. Jenže po přečtení jsem zjistila, že tomu tak není. Začala jsem ztrácet souvislost mezi mapou a knihou a nepochopila důvody, proč někdo je a někdo není uveden. Že by autoři nechtěli být uvedeni na mapě města? Žijící si asi zvolit mohli, ale jak by to bylo s těmi, co již mezi námi nejsou? Na mou otázku mi Jaroslav Císař, který se o projekt stará, odpověděl: „To je jen začátek projektu, tuto mapu jsme využili k propagaci na ulicích, a pak jsme ji použili i jako zajímavého prvku v případě knihy. Od letošního prosince by měl na webu startovat projekt topografické literární mapy města, kam se postupně budou zakreslovat místa spojená s literáty všech století, lokality, které jsou spojeny s literárními díly, sídla institucí knižní kultury apod. Praha je v tomto směru natolik bohatá, že to bude zřejmě nutné dělat v několika vrstvách časově a tematicky odlišených, protože by se vše na jednu mapu nevešlo. Přebal byl tedy pouze nástřelem nápadu...“
Pustila jsem se do čtení téměř stovky stránek, které mi otevřely celou literární historii Prahy od jejích počátků do dnešních dnů. Autor rozčlenil text do osmi kapitol a nechybí samozřejmě přehled užité literatury a souhrn v angličtině a francouzštině. O úvodní slovo se postarali primátor hlavního města pan Bohuslav Svoboda a spisovatel Ivan Klíma. Oba příspěvky jsou velmi působivé. Doporučuji (vím, že mnozí to děláme) tentokrát úvod nepřeskakovat!
Jednotlivé kapitoly od sebe oddělují barevně odlišené ukázky z děl pražských literátů. Každá pak je uvozena citátem souznícím s jejím obsahem a každá je ozdobena případným ilustračním doprovodem. Suma sumárum – působivé, příjemné, obohacující a především vkusné! Na grafice se věru neškudlilo!
Koncepce publikace plně odpovídá jejímu účelu. Mé výtky spadají jen k nesouznění plakátu-mapy s obsahem. Chápu sice důvody, ale přesto si myslím, že je to knize na škodu. Také se domnívám, že na Ivu Procházkovou autor zapomenout neměl. Schází mi i zmínka o Ivoně Březinové, která má co říct mladým čtenářům, v Praze tvoří a Prahu obohacuje i dalšími aktivitami s knihami spojenými. Možná bych se také ráda něco dozvěděla o překladatelích, neboť pan Mandys se věnuje i autorům zahraničním, kteří se nechali Prahou inspirovat. Jejich díla pro české čtenáře jistě někdo přeložil…
Na druhé straně je milé, dozvědět se o literárních kavárnách a klubech, o hospůdkách, v nichž to literárními rozhovory vře, o nakladatelích… Informací je mnoho. Nelze je vstřebat za jedno přečtení. Ale když se ke stránkám vrátíte jako já, jistě objevíte nějaký zajímavý údaj, dáte si do souvislostí informace, které jste znali (třeba z hodin dějepisu či literatury), ale v tomto propojení vůbec nevnímali. Je opravdu příjemné se k jednotlivým kapitolám vracet – možná vás i inspirují k přečtení díla toho či onoho autora, které uniklo vaší pozornosti na přeplněných pultech a regálech knihkupectví. Za to patří Pavlu Mandysovi a ostatním, kteří se na knize podíleli, vřelý dík.
Praha město literatury, tak se jmenuje projekt, který má za cíl nejenom podpořit vnímání Prahy jako místa s bohatou literární historií, ale také rozšířit povědomí o pražské literární scéně – kavárnách, knihkupectvích, knihovnách, autorech, knihách, veletrzích, festivalech… Jednoduše, připomenout obyvatelům i návštěvníkům Prahy, že město je živou inspirací, místem, kde literatura vzniká a kde se také čte.
Hlavním cílem projektu je podpořit vnímání Prahy mezi obyvateli i návštěvníky jako místa, které inspiruje k vlastní tvorbě a podněcuje k četbě a zájmu o literaturu a knihy obecně. Kromě toho také projekt směřuje k tomu, aby Praha získala prestižní titul udělovaný UNESCO – Kreativní město literatury a mohla se tak zapojit do mezinárodní sítě kreativních měst UNESCO. Tento titul je udělován od roku 2004 a v současné době se jím pyšní města Edinburgh, Dublin, Iowa City, Melbourne a Rejkjavík.
Knihu Praha město literatury vydalo nakladatelství Městská knihovna v Praze za finanční podpory hlavního města Prahy
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...