Román o svobodě a povinnosti
- Recenze
- Vytvořeno 4. 7. 2013 3:00
- Autor: Jiří Lojín
Svoboda, volnost, kočovný život, večery trávené u ohně. Nebe plné hvězd a vyprávění starých pohádek. Krása otevřené krajiny a elegance ušlechtilých koní. Tak nějak by mohla vypadat představa o životě Romů v době Rakouska-Uherska. Svůj pohled na život tohoto etnika na počátku století představila ve své knize Člověk Gabriel Kateřina Dubská.
Gabriel je mladý Rom, trochu netypický svýma zelenýma očima. Jeho schopnost rozumět koním hraničí s magií a s poctivostí a pracovitostí, jakou prokazuje, se snad setkáme jen v mravoučných příbězích ze školních čítanek. Gabriela potká štěstí, ve Vídni si najde práci a postupně se z nádeníka vypracuje - na stavbě začne jezdit povozem. Netrvá dlouho a potká dívku svých snů. Začne jí říkat Meruňka. Svazek bílé dívky a Roma porušuje mnohé zvyklosti na obou stranách. Gabriel a Meruňka se rozhodnou tato tabu ignorovat a přestěhují se spolu na Merunčinu rodnou Moravu. Gabriela čeká nejen přizpůsobování se soužití s ženou vychovanou v jiném prostředí a s odlišnými zvyky, ale i nové sžívání se s majoritní společností. Obojí je pro něj velmi těžké, je vytržený ze svého prostředí a okolí od něj vyžaduje chování, které je z pohledu romské komunity naprosto nepochopitelné.
Člověk Gabriel není román, který by se snažil o sociologickou sondu do problematiky soužití majoritní a minoritní komunity. Je samozřejmé, že autorka musela na toto téma nutně narazit, ale většinou je řeší tak, že proti Gabrielovi či některému z jeho slušných příbuzných se postaví podlý a nízký člen majority a je po zásluze osudem potrestán. Dokonce i Merunčina snaha o spořádaný život podle zvyklostí moravské vesnice neobstojí v konfrontaci s upřímností zvyků Gabrielovy svobodomyslné rodiny. Z knihy Člověk Gabriel čiší především romantika. Je možné se nad ní zasnít, na několik okamžiků se zaposlouchat do starých pověstí, pobýt ve volné přírodě, to vše bez negativních stránek, který tento způsob života přináší. Na knize, která dovolí čtenáři uniknout z reality a zavést jej do světa, v němž obstojí i ten, kdo není spoutaný konvenční morálkou, není nic špatného. Je přece možné, snad i potřebné snít, být na chvíli někým, kdo se nestrachuje, nedeptají ho představy, co bude zítra, pozítří. Idealizovaný hrdina Gabriel to dokáže, stejně jako dokáže promlouvat koním do jejich duší.
„Mluvil jsem pomalu jazykem mého otce, hlubokým hlasem odněkud ze dna svého těla, klidným jako proud líné řeky, jen pro něj a pro sebe: „Koníčku, krásný koníčku s černou hřívou, vše bude dobré, jsem tady teď jen já, Gabriel, který ví, co tě trápí, a jen ty, koníčku Černá hřívo. Neboj se, neboj, však Bůh, který miluje zvířata, i tebe ochrání a tvá bolest brzy pomine a odejde po větru, koníčku Černá hřívo. A ty pak budeš běhat po zelených pláních a kolem řek. Budeš běhat tam, kde jsi běhával jako hříbě, tam, kde jsi byl šťastný. Tam, kde je tráva zelená a plná šťávy a nebe modré. Přestaň se bát, koníčku Černá hřívo, to jsem jen já, Gabriel…“
(Dubská, K. Člověk Gabriel, Brno: Jota 2013, str.43)
Pohled Kateřiny Dubské na romskou problematiku není naivním pohledem člověka, který se s Romy nikdy nedostal do styku, a proto si jejich život idealizuje. Autorka je zakladatelkou nadačního fondu podporujícího romské studenty (www.verda.me), realitu soužití romské komunity s majoritní společností si plně uvědomuje a snaží se alespoň malou částí přispět k jejímu zlepšení. V knize ovšem vypráví pohádku – krásný příběh, v němž vystupují praví hrdinové. Muž – Gabriel, který musí na své cestě životem překonávat těžké překážky, ale je odměněn uznáním, krásnou ženou a dětmi, krásná dívka – Meruňka, věrně stojící svému muži po boku, dobří a zlí lidé, kteří jsou po zásluze potrestáni nebo odměněni.
Závěr knihy tvoří fundovaný doslov etnografy a muzeoložky PhDr.Jany Horváthové Gabrielovi lidé na pozadí historických souvislostí. V něm je možné nalézt zajímavé historické souvislosti dokreslující román Kateřiny Dubské.
Člověk Gabriel je kniha o střetech dvou kultur, o svobodě, ale také o zodpovědnosti. Příjemné čtení vyniká krásným jazykem a poetickým pohledem. Ve své podstatě neřeší žádné problémy, ale čtenář, který nebude od textu očekávat ryzí realizmus, nebude rozhodně zklamaný.
Knihu Člověk Gabriel vydalo nakladatelství Jota
K dostání na stránkách Knihkupectví Beletrie.eu
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...