Medailonky: Vaše Literatura - Literatura pro všechny!
Maxim E. Matkin, bez jména a tváře
- Medailonky
- Vytvořeno 1. 11. 2009 1:00
- Autor: Andrej Lobotka
Pod tímto jménem se v současné době ukrývá velice oblíbený slovenský spisovatel, jehož identita však zůstává pořád záhadou. Není známa jeho totožnost, pravé jméno, ba dokonce ani fakt, jestli se pod tímto uměleckým pseudonymem nachází muž či žena. Všeobecně se předpokládá, že jeho věk se pohybuje kolem třiceti let. Mnozí tvrdí, že ho znají, a mají přesvědčivé argumenty na to, kým Matkin vlastně je. A mnozí z nich se mýlí.
Psal již odmalička. Jeho první pokusy se dají vystopovat, alespoň podle jeho či jejích slov, až do doby, kdy měl pět let a své matce diktoval první román, který měl délku asi dvacet vět.
K psaní se vrátil v patnácti, když zjistil, jakou moc mají slova zejména na ženskou duši, jak sám přiznává.
První román vzniká v období těžkém pro autora, kdy se k psaní uchyluje proto, aby nemusel svůj žal utápět v alkoholu či na posezeních s psychiatrem.
Cesta k fanouškům byla těžká. Nejdříve začal publikovat na stránkách internetového magazínu inZine, kde se postupně objevovaly úryvky z románu Polnočný denník. Ten se pomalu stával hitem. Lidé začali diskutovat o ději a upozorňovat na nadějného autora své kamarády, kteří stejně nadšeně posílali odkaz na Polnočný denník dál a dál.
Takovým způsobem se příběh dostal až k řediteli vydavatelství Slovart Juráku Hegerovi, který neváhal ani chvíli a po noci strávené s manželkou nad řádkami tajemného spisovatele ho vydal knižně.
Autor v příběhu psal o své sestře Hysterce a jako v jediné knize zde psal také o sobě.
Jednotlivé kapitoly knihy Polnočný denník najdeme volně dostupné na webe inZine: http://www.inzine.sk/article.asp?art=5529.
Jeho následující Láska je chyba v programe a Mexická vlna vycházely postupně na stránkách deníku Pravda, kde zaznamenaly velikou oblibu. Inspirovaly mnohé jiné deníky a autory, kteří po jeho vzoru začali též s vydáváním děl na pokračování na stránkách novin.
„Problém s láskou je problémom jej zlej distribúcie. Je jej dosť pre všetkých, ale nikdy sa nedostane k tým správnym ľuďom, v správnom čase a na správnom mieste.“ Píše Matkin ve své druhé knize. A tím shrnuje hlavní myšlenku jeho celé tvorby. Co všechno člověk musí podstoupit, aby našel tu správnou lásku? Jak se má postarat o to, aby byl ve správném čase na správném místě a aby oslovil tu správnou osobu?
Jak se zachovat, když se náš život ubírá úplně jiným směrem, než jsme původně doufali, a naše představy o světe a lásce se ani zhruba nepřibližují realitě? Jak se osvobodit z pout, které nás dusí? A je to vůbec možné? Je možné začít novou partii, když už jsou karty dávno rozdané?
Odpověď na tyto a podobné otázky se dozvíme na stránkách jeho příběhů.
Časem se však i Matkinova témata stávají vážnějšími. V knize Mexická vlna je cítit slabý posun k problémům, které s sebou přináší vztah či rodina. Ale čitatelé jako by stále toužili po tom autorovi, kterého znali z Polnočného denníku.
K psaní se vrátil v patnácti, když zjistil, jakou moc mají slova zejména na ženskou duši, jak sám přiznává.
První román vzniká v období těžkém pro autora, kdy se k psaní uchyluje proto, aby nemusel svůj žal utápět v alkoholu či na posezeních s psychiatrem.
Cesta k fanouškům byla těžká. Nejdříve začal publikovat na stránkách internetového magazínu inZine, kde se postupně objevovaly úryvky z románu Polnočný denník. Ten se pomalu stával hitem. Lidé začali diskutovat o ději a upozorňovat na nadějného autora své kamarády, kteří stejně nadšeně posílali odkaz na Polnočný denník dál a dál.
Takovým způsobem se příběh dostal až k řediteli vydavatelství Slovart Juráku Hegerovi, který neváhal ani chvíli a po noci strávené s manželkou nad řádkami tajemného spisovatele ho vydal knižně.
Autor v příběhu psal o své sestře Hysterce a jako v jediné knize zde psal také o sobě.
Jednotlivé kapitoly knihy Polnočný denník najdeme volně dostupné na webe inZine: http://www.inzine.sk/article.asp?art=5529.
Jeho následující Láska je chyba v programe a Mexická vlna vycházely postupně na stránkách deníku Pravda, kde zaznamenaly velikou oblibu. Inspirovaly mnohé jiné deníky a autory, kteří po jeho vzoru začali též s vydáváním děl na pokračování na stránkách novin.
„Problém s láskou je problémom jej zlej distribúcie. Je jej dosť pre všetkých, ale nikdy sa nedostane k tým správnym ľuďom, v správnom čase a na správnom mieste.“ Píše Matkin ve své druhé knize. A tím shrnuje hlavní myšlenku jeho celé tvorby. Co všechno člověk musí podstoupit, aby našel tu správnou lásku? Jak se má postarat o to, aby byl ve správném čase na správném místě a aby oslovil tu správnou osobu?
Jak se zachovat, když se náš život ubírá úplně jiným směrem, než jsme původně doufali, a naše představy o světe a lásce se ani zhruba nepřibližují realitě? Jak se osvobodit z pout, které nás dusí? A je to vůbec možné? Je možné začít novou partii, když už jsou karty dávno rozdané?
Odpověď na tyto a podobné otázky se dozvíme na stránkách jeho příběhů.
Časem se však i Matkinova témata stávají vážnějšími. V knize Mexická vlna je cítit slabý posun k problémům, které s sebou přináší vztah či rodina. Ale čitatelé jako by stále toužili po tom autorovi, kterého znali z Polnočného denníku.
Knihu Láska je chyba v programe můžeme, v případě zájmu, najít na internetových stránkách: http://www.inzine.sk/article.asp?art=9894.
Matkin nadále píše pro Pravdu a začíná psát pro český magazín ELLE, kde lehce vypátráme v sekci Já & On krátké povídky jako: Ironická láska, Souboj titánů, Já a všichni další muži v její posteli, Tajemství dámských záchodů, Testosteronová válka, Biologické hodinářky vs. dárci spermií…
V povídkách se autor snaží vnořit do světa mužů a žen a jejich často diametrálně odlišného vnímání reality a okolního dění. Píše o dvou rozdílných vesmírech, které jsou propojeny jen malou štěrbinou, přes kterou se snažíme navzájem se pochopit, porozumět tomu druhému a žít spolu šťastný život.
Mezitím zaniká internetový magazín inZine a vzniká T-Station, na jehož stránkách autor píše Mužské interiéry. V příběhu se dočteme o ženě, která váhá, jestli je rozvod správné řešení jejího manželství, o muži vyrovnávajícím se se svým věkem a otcovstvím a synovi, který svou pubertu zvládá mnohem lépe než jeho rodiče.
Mužské interiéry, ve kterých je cítit, že spolu s autorem stárnou i jeho postavy a časem se stále více věnují důležitějším věcem než sex, si můžeme přečíst na webových stránkách T-Station: http://archiv.station.zoznam.sk/station/clanok.asp?cid=1162509101997.
Zůstávají však daleko za laťkou, kterou Matkin nastavil svou prvotinou, a tak mnohé čtenáře nechává zklamané.
V roce 2007 vychází ve vydavatelství Slovart román z názvem Miluj ma ironicky, který byl v roce 2008 nejprodávanější knihou tohoto vydavatelství.
Kniha v sobě ukrývá rady a postřehy z autorova života. Dozvíme se, jak zvládnout předsvatební depresi, žárlivost či Oidipovský komplex. Taktéž můžeme vyzkoušet některou z množství rad, jak zabodovat u žen.
Samotná kniha, podobně jako jeho čtvrtý román, však už není hodnocena tak pozitivně jako jeho předchozí díla a zejména jako Polnočný denník, který mu získal tolik přívrženců.
V poslední době jsme se mohli začíst do jeho povídky Francúzsky kľúč, která vyšla v deníku SME a kterou můžeme najít na stránkách: http://kultura.sme.sk/c/4921778/maxim-e-matkin-francuzsky-kluc.html. Dočteme se v ní o tom, jaké to je být uvězněn v životě, který nás pomalu ničí, ale z kterého nemůžeme utéct, protože na to nám už nezbylo dost sil a ani vůle.
Matkin říká, že fanoušci mu nechybí. Netouží po tom, aby seděl někde v kavárně či knihkupectví a jiným předčítal části svých myšlenek. A také nechce, aby lidi začali zjišťovat, kterého svého známého, přítele či člena rodiny použil jako předlohu pro jednotlivé postavy svých knih. Současný stav mu vyhovuje, netouží po tom, aby ho lidi poznávali nebo ho v hospodě oslovovali. A právě proto slibuje, že svou identitu neplánuje odhalit nikdy.
V poslední době se však stále víc ozývají hlasy, které tvrdí, že záhadným spisovatelem je Eva Borušovičová, režisérka a scenáristka, která psala např. scénář k filmu Jánošík.
Eva Borušovičová toto tvrzení nevyvrací, ale ani nepotvrzuje, a tak tvář známého autora zůstává nadále zahalena tajemstvím.
Přehled tvorby:
– Polnočný denník (2002)
– Láska je chyba v programe (2004)
– Mexická vlna (2005)
– Mužské interiéry (2007)
– Miluj ma ironicky (2007)
Jestli se časem podaří odhalit skutečné jméno autora nebo se sám přizná a všem ukáže svou tvář, to nezmění nic na tom, jaké jsou knihy tohoto spisovatele. Matkin píše o sexu, lásce, vztazích a životě. Mnozí odsuzují jeho knihy jako povrchní, vulgární a nesmyslné. Tvrdí, že jsou jen laciným seskupením slov, které nemají uměleckou hodnotu.
Jiní jsou z autora nadšeni. Hltají řádky, které se jim míhají na monitoru, a jsou přesvědčeni o tom, že Matkin skutečně rozumí dnešnímu světu lásky a sexu. Cítí, že jim autor mluví z duše a popisuje jejich vlastní problémy a životní zklamání.
Matkin nadále píše pro Pravdu a začíná psát pro český magazín ELLE, kde lehce vypátráme v sekci Já & On krátké povídky jako: Ironická láska, Souboj titánů, Já a všichni další muži v její posteli, Tajemství dámských záchodů, Testosteronová válka, Biologické hodinářky vs. dárci spermií…
V povídkách se autor snaží vnořit do světa mužů a žen a jejich často diametrálně odlišného vnímání reality a okolního dění. Píše o dvou rozdílných vesmírech, které jsou propojeny jen malou štěrbinou, přes kterou se snažíme navzájem se pochopit, porozumět tomu druhému a žít spolu šťastný život.
Mezitím zaniká internetový magazín inZine a vzniká T-Station, na jehož stránkách autor píše Mužské interiéry. V příběhu se dočteme o ženě, která váhá, jestli je rozvod správné řešení jejího manželství, o muži vyrovnávajícím se se svým věkem a otcovstvím a synovi, který svou pubertu zvládá mnohem lépe než jeho rodiče.
Mužské interiéry, ve kterých je cítit, že spolu s autorem stárnou i jeho postavy a časem se stále více věnují důležitějším věcem než sex, si můžeme přečíst na webových stránkách T-Station: http://archiv.station.zoznam.sk/station/clanok.asp?cid=1162509101997.
Zůstávají však daleko za laťkou, kterou Matkin nastavil svou prvotinou, a tak mnohé čtenáře nechává zklamané.
V roce 2007 vychází ve vydavatelství Slovart román z názvem Miluj ma ironicky, který byl v roce 2008 nejprodávanější knihou tohoto vydavatelství.
Kniha v sobě ukrývá rady a postřehy z autorova života. Dozvíme se, jak zvládnout předsvatební depresi, žárlivost či Oidipovský komplex. Taktéž můžeme vyzkoušet některou z množství rad, jak zabodovat u žen.
Samotná kniha, podobně jako jeho čtvrtý román, však už není hodnocena tak pozitivně jako jeho předchozí díla a zejména jako Polnočný denník, který mu získal tolik přívrženců.
V poslední době jsme se mohli začíst do jeho povídky Francúzsky kľúč, která vyšla v deníku SME a kterou můžeme najít na stránkách: http://kultura.sme.sk/c/4921778/maxim-e-matkin-francuzsky-kluc.html. Dočteme se v ní o tom, jaké to je být uvězněn v životě, který nás pomalu ničí, ale z kterého nemůžeme utéct, protože na to nám už nezbylo dost sil a ani vůle.
Matkin říká, že fanoušci mu nechybí. Netouží po tom, aby seděl někde v kavárně či knihkupectví a jiným předčítal části svých myšlenek. A také nechce, aby lidi začali zjišťovat, kterého svého známého, přítele či člena rodiny použil jako předlohu pro jednotlivé postavy svých knih. Současný stav mu vyhovuje, netouží po tom, aby ho lidi poznávali nebo ho v hospodě oslovovali. A právě proto slibuje, že svou identitu neplánuje odhalit nikdy.
V poslední době se však stále víc ozývají hlasy, které tvrdí, že záhadným spisovatelem je Eva Borušovičová, režisérka a scenáristka, která psala např. scénář k filmu Jánošík.
Eva Borušovičová toto tvrzení nevyvrací, ale ani nepotvrzuje, a tak tvář známého autora zůstává nadále zahalena tajemstvím.
Přehled tvorby:
– Polnočný denník (2002)
– Láska je chyba v programe (2004)
– Mexická vlna (2005)
– Mužské interiéry (2007)
– Miluj ma ironicky (2007)
Jestli se časem podaří odhalit skutečné jméno autora nebo se sám přizná a všem ukáže svou tvář, to nezmění nic na tom, jaké jsou knihy tohoto spisovatele. Matkin píše o sexu, lásce, vztazích a životě. Mnozí odsuzují jeho knihy jako povrchní, vulgární a nesmyslné. Tvrdí, že jsou jen laciným seskupením slov, které nemají uměleckou hodnotu.
Jiní jsou z autora nadšeni. Hltají řádky, které se jim míhají na monitoru, a jsou přesvědčeni o tom, že Matkin skutečně rozumí dnešnímu světu lásky a sexu. Cítí, že jim autor mluví z duše a popisuje jejich vlastní problémy a životní zklamání.