Konstatin Biebl

• 

Čtenářský deník

Vytvořeno 6. 2. 2015 2:00

Autor: Jana Křepelová

Jméno Konstantina Biebla je spojováno hlavně s proletářskou poezií, poetismem a surrealismem. Jeho umělecký rozsah je tedy velice široký. Pokud poznáme základní znaky těchto tří básnických směrů, poznáme také způsob a možná i vývoj Bieblovy nejen umělecké, ale také ideové osobnosti.

Byl přímým účastníkem bojů v první světové válce, a i když po válce vystudoval lékařskou fakultu, stal se básníkem z povolání. Hodně cestoval a tato vášeň se mnohokrát promítala do jeho veršů. Po druhé světové válce ho jeho rozpory mezi básnickou vizí a skutečností a také osobní a zdravotní problémy dohnaly k sebevraždě. Biebl byl ve své tvorbě i v životě ovlivněn mnoha lidmi, za všechny jmenujme např. básníka Jiřího Wolkera.

Proletářská poezie u nás měla největší vliv ve 20. letech 20. století a vznikla pod vlivem marxistické filozofie a snu o revoluční přeměně světa. Jejími hlavními znaky byly kolektivnost, revolučnost, optimismus a tendenčnost. Tento umělecký směr se stal odrazovým můstkem do světa poezie mimo jiné také pro Jaroslava Seiferta, Stanislava Kostku Neumanna a samozřejmě také Konstantina Biebla. Znaky proletářské poezie u něj najdeme např. ve sbírce Věrný hlas. Toto období je však v Bieblově tvorbě pouhou epizodou.

Druhým vývojovým obdobím Bieblovy tvorby je poetistické období. Poetismus je ryze český avantgardní umělecký směr, který se u nás objevil na podkladě poezie proletářské poprvé v roce 1923. Hlavním organizátorem tohoto proudu byl Karel Teige a hlavními znaky byly fantazie, exotika, cestování, optimismus, krása jazyka, cirkus, varieté, umění. Vedle Biebla byli představitely také Jaroslav Seifert a Vítězslav Nezval. Z Bieblovy tvorby zde řadíme sbírku S lodí, jež dováží čaj a kávu:

S lodí jež dováží čaj a kávu
pojedu jednou na dalekou Jávu

Za měsíc loď když vypluje z Janova
stane u zeleného ostrova

Pojedeme spolu já a ty
vezmeš s sebou jen kufřík a svoje rty

Pojedeme okolo pyramid
loď počká až přejde Mojžíš a jeho lid

S vysokou holí zaprášenými opánky
jde první přes mořskou trávu a rozkvetlé sasanky

Hejno ryb na suchu zvedá svá křídla jako ptáci
letí za vodou a ve vlnách se ztrácí [1]

Surrealismus je třetím vývojovým obdobím v tvorbě Konstantina Biebla. Surrealismus využívá volného verše, zachycování snů, představ a myšlenek. Řadíme zde Vítězslava Nezvala a samozřejmě také Biebla - jeho skladbu Nový Ikaros a sbírku Zrcadlo noci.

Přichází noc už za tmy vplul parník do ulic Cařihradu
po teplých vlnách v nachovém moři
a že je půlnoc čínský kuli se probudil z hladu
a že je ráno v palmovém háji zpívají bosé Javánky
a že je krásný večer stanul jsem na kraji tohoto rychle
                    žloutnoucího lesa
s hlavou poněkud zvrácenou do oblak

Dlouho však české literatuře chybělo souborné vydání jeho nejdůležitějších sbírek s rozsáhlým komentářem. Až v roce 2014 brněnské nakladatelství Host vyplnilo toto bílé místo české poezie souborem nazvaným jednoduše Básně. Kniha obsahuje Bieblovy kompletní básnické knihy  ze všech jeho uměleckých období. Najdeme zde Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdádu, Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu, Nový Ikaros, Nebe peklo ráj, Zrcadlo noci. Bieblovo dílo, vydávané v 50. letech, bylo cenzurováno. V dalších obdobích následovaly jen antologie. Proto je tento soubor tak důležitým literárním počinem. Umožňuje nám celistvý pohled na tvorbu jednoho z předních českých básníků první poloviny 20. století v kritickém pojetí.

Jeho básně jsou velice inspirující a nabádají k dalšímu čtení poezie i ty čtenáře, kteří právě poezii moc neholdují.

[1] BIEBL, Konstantin. Básně. Vyd. 1. Brno: Host, 2014, 432 s. ISBN 978-80-7491-156-9, s. 174.