A ze snu se zrodil fenomén...
- Dějiny literatury
- Vytvořeno 17. 5. 2010 2:00
- Autor: Alena Oudová
Říká se, že ve snech je ukrytý kus pravdy. Lidé zabývající se esoterikou tvrdí, že sny mají mnohem hlubší podstatu, než si myslíme. Zda je tomu tak, je otázkou do diskuse, nicméně co je zcela jisté, je fakt, že sny mohou přinést lidem notnou dávku inspirace. Zářným příkladem je americká spisovatelka Stephenie Meyerová. Nebýt jednoho takového snu, možná by nikdy nenapsala ságu Stmívání.
Stephenie Meyerová se narodila v Hartfordu a vyrůstala spolu se svými pěti sourozenci v Phoenixu v Arizoně. Navštěvovala Chaparral High School a následně Brigham Young University, kde studovala angličtinu se zaměřením na literaturu. S tvůrčím psaním se během svých studijních let do kontaktu příliš nedostala. Svého manžela přezdívaného „Pancho“ (ve skutečnosti se jmenuje Christian) znala v podstatě už od dětských let. Dnes jsou manželé již více než patnáct let a mají spolu tři syny.
Stepheniin život doznal jisté změny 2. června 2003. Tou dobou byla na mateřské dovolené. Toho dne se probudila z velmi živého snu, ve kterém viděla dívku a upíra, kteří se do sebe zamilují. Upír z jejího snu, přes veškerou lásku, kterou k dívce cítil, velmi prahl po její krvi. „Přestože jsem ten den měla na práci asi tak milion věcí, zůstala jsem ještě chvíli v posteli a uvažovala o snu, který se mi zdál. Nakonec jsem neochotně vstala, věnovala se nejnaléhavějším úkolům dne, a hned jak to bylo možné, sedla jsem si k počítači a začala psát,“ píše na svých oficiálních webových stránkách autorka (http://www.stepheniemeyer.com/bio.html, překlad autorka recenze).
Tehdy Meyerová vytvořila určitý záznam svého snu, který je dnes třináctou kapitolou v její knize Stmívání.
„Můj muž si tehdy myslel, že už blázním. Téměř jsem na něj nepromluvila, protože jsem neustále přemýšlela o celém tom příběhu. Neřekla jsem mu o téhle podivné upíří posedlosti, protože mi bylo jasné, že bych ho tím vyděsila a on by si byl jist, že jsem definitivně přišla o rozum,“ prohlásila Meyerová v jednom z rozhovorů.
Poté, co si promyslela dějovou linii své první knihy, začala po večerech, kdy měla čas jen pro sebe a dům byl klidný, psát. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a za tři měsíce byl dokončen její první román Stmívání. Velkou podporu nalezla Meyerová ve své starší sestře, která jako jediná věděla, že Stephenie pracuje na knize, a která ji podpořila v záměru nabídnout dílo k publikaci. A tak se zrodil fenomén. Stmívání se stalo jednou z nejdiskutovanějších knih roku 2005 a nedlouho po svém uveřejnění se dostala i na seznam nejprodávanějších knih uveřejňovaný The New York Times, kde zůstala neuvěřitelných 143 týdnů.
Pokračování úspěšného románu na sebe nenechalo dlouho čekat a v září 2006 byla publikována kniha Nový měsíc. V roce 2007 pak vychází díl třetí s názvem Zatmění. Následně v roce 2008 vydává Meyerová knihy hned dvě. V květnu publikuje svoji dlouho očekávanou knihu The Host, sci-fi příběh pro dospělé, který zaujal i velkou řadu čtenářů, kteří sci-fi příliš neholdují. Příběh pojednává o napadení lidské rasy mimozemskou existencí, která je schopna opanovat lidské tělo a zcela nad ním převzít kontrolu. V srpnu téhož roku vydala čtvrtý díl ze série Stmívání – Rozbřesk. Tou dobou již bylo autorčino jméno skloňováno v celé řadě médií.
Za zmínku stojí také další autorčin román Krátký druhý život Bree Tannerové, který Meyerová napsala na popud mnoha otázek, které vyvstaly právě s ohledem na postavu dívky, která se objevuje ve třetím díle ságy. Meyerová tak nabízí v knize pohled na celý příběh z druhé strany, pohled novorozené upírky.
Dnes se zdá až neuvěřitelné, že Stmívání bylo předtím, než bylo publikováno, celkem devětkrát odmítnuto. Jak sama autorka uvádí, nemůže psát bez hudby. Její velkou inspirací je skupina Muse, k tomu možná předurčená už svým názvem.
Ať už jste příznivcem Stmívání nebo čtenářem tímto fenoménem netknutým, je nutno konstatovat, že v Meyerové po léta dřímal obrovský talent, který jen čekal na své objevení. Její styl je velmi chytlavý, dynamický, postavy dokáže detailně vykreslit tak, aby působily lidsky i nadpřirozeně zároveň, obyčejně i jedinečně. A takové jsou i její knihy.