Usmrkanec navzdory všemu a všem

• 

Komiksy

Vytvořeno 8. 10. 2011 2:00

Autor: Petr Měrka

Manga, jak se dá již z tohoto pojmenování tušit, má své kořeny v Japonsku, které v nás Evropanech dodnes budí reminiscence exotična, snad i obestřeného vzrušujícím tajemnem, jež máme spojeno s blíže nedefinovanou krásou země vycházejícího Slunce.

V jeho umění nalezli zalíbení mnozí výtvarníci. Za zmínku stojí minimálně Vincent van Gogh, jehož ovlivnila především pestrobarevnost tamějších tisků a elegantní jednoduchost kresby hraničící s naprostou dokonalostí.

A nejinak je tomu i s mangou. Ta se v poslední době velice rychle rozšířila po celém světě. Zaznamenává svůj boom i v naší české kotlině, o čemž svědčí sborníky Vějíř od Yatumu či aktivity původem polského vydavatelství Hanami. Ale pozadu nezůstává ani jedno z vůbec nejprestižnějších zdejších grafických nakladatelství Crew.

To se už představilo legendárním comicsem samurajského králíka Usagiho a nyní se pouští do série celosvětového fenoménu Naruta od Masaši Kišimotoa.

Co snad může být pro čtenáře doposud neobeznámeného s tímto druhem vizuálního umění poněkud zarážející, je jeho způsob čtení, který je formován zprava do leva. Tedy tak, jak se původně u nás psávaly dopisy. Ačkoli tento fakt asi v běžném povědomí nesetrvává.

Pro kresbu Naruta je příznačná jednoduchá a dynamická kresba sázející na ztvárnění detailů. Vše je samozřejmě provedeno v černobílé koncepci, která uplatňuje snadno přehlednou souhru kontrastů těchto dvou vůbec nejzákladnějších barev. Svým způsobem nám může na mysli vytanout Jin a Jang. Samozřejmě, comicsu jako takového se to netýká, ale jistou spojitost lze přesto vysledovat v jeho estetice.

Stejně jako Češi, Němci či Francouzi vytvořili i Japonci svébytnou kulturu. Vzhledem k tomu, že prvé tři národy existují v poměrné blízkosti, dá se předpokládat alespoň částečná podobnost mentality, potažmo národních povah, ale obyvatelé Dálného východu uctívají zhola odlišné hodnoty, které nám mohou připadat mnohdy kruté a brutální. Nemůžeme tudíž uplatňovat stejná měřítka, na jaká jsme uvyklí jednak předávanou tradicí a poté výchovou a zavedenými úzy chování, nýbrž se snažit pochopit a respektovat.

A tak tomu je i u Naruta, adolescentního výrostka navštěvujícího školu určenou pro ninji. Jeho ústředním hnacím motorem je vize stát se nejlepším bojovníkem ze všech. Není však moc nadaný, je to i velký nešika a vlivem jistých záhadných okolností samotář, který se na sebe snaží upozornit prováděním četných rošťáren.

Pojí v sobě prvky fantasy a reálna uzpůsobeného potřebám příběhu. Narutovou cílovou skupinou jsou teenageři. Roztomilým zpestřením je půvabná a zároveň nevinná erotika. Samotný děj je pak prokládán vsuvkami autora, který popisuje okolnosti vzniku této mangy a průběžně odhaluje historii hlavních postav.

Kdysi dávno žil, byl démon. Liščí podobu, devět ocasů měl.
Jednou jimi máchl, bortily se hory, vzdouvala se moře.
Těžce zkoušení lidé sezvali nindži.
Z nich jeden dal všanc vše, co měl, a démona zapečetil.
Sám při tom zhynul.
Jméno toho nindži bylo čtvrtý Hokage.
(Kišimoto M. Naruto, 1. díl. Přel. J. Adamčák. Crew: Praha 2011.)

Comics Naruto 1 vydalo nakladatelství Crew