Někdy pláče drak, jindy čtenář

• 

Komiksy

Vytvořeno 17. 9. 2012 2:00

Autor: Zuzana Stejskalová

Plačící drak neboli Crying Freeman, to je legendární manga, kterou vytvořila dvojice japonských komiksových tvůrců Kazuo Koike a Rjóiči Ikegami. Českým čtenářům japonskou mangu zpřístupňuje v poslední době čím dál častěji (a díky za to) nakladatelství Crew. Nedávno jsme se dočkali třetího dílu z této zajímavé komiksové série, která vyniká jednoduchou černobílou kresbou i netradičním spojením akčního žánru s erotickým komiksem.

Děj navazuje na vyprávění z předchozího dílu. Freeman chce pomstít své přátele, kteří byli zabiti podivným africkým bojovníkem. Stopy ho zavedou k celému gangu zabijáků, který si říká Africký kel. Jeho vůdkyní se stává bojovnice Bugnus, černoška připomínající svou statnou postavou většinu vrhaček koulí, nicméně stále si uchovávající jistý půvab alespoň ve tváři. Tato žena se zpočátku snaží zabít Freemana, když jí však prokáže jednu z nejvyšších poct, po kterých po celý život prahla, podlehne mu zcela svou duší a stane se, podobně jako dříve monstrózní Paj Ja Šan, jeho nejoddanější podřízenou.

Zástup Freemanových nepřátel se v tomto díle rozrůstá do nepopsatelných rozměrů. Dřívější bojovníci, kteří se Sto osmi drakům postavili do cesty, jsou oproti novému nebezpečí pouhým zrnkem v moři. A nebezpečí nehrozí pouze Plačícímu drakovi, ale i jeho krásné ženě, která se dobrovolně ujme démonického meče Muramasa. Jak dopadne její cesta za uměním meče, která ji zavede až do proklatého místa, které není pro jistotu zaznačeno na žádných mapách, si budete muset přečíst už sami. Stejně tak vám neprozradím, jakému nebezpečí přesně bude Freeman na konci třetího dílu stát.

Děj se v tomto svazku rozjíždí nečekaným směrem. Hlavní dějová linka je neustále vedena skrze zákruty, což může mít za důsledek, že někteří čtenáři vypadnou z pomyslného vlaku a raději si vezmou do rukou o něco přímější, jednodušší komiks. Naopak čtenář, který miluje zběsilou jízdu plnou nečekaných zastávek, si bude při čtení libovat. Překvapení je v třetím dílu skutečně mnoho, a to včetně nových hrdinů a zápletek i návratů některých z těch, s nimiž jsme se už dávno rozloučili jako s odloženými postavičkami.

Už jsme si zvykli na náhlé převraty v ději. Podobně jsme přijali i přechody mezi akčními pasážemi, plnými špičkových zápasů a honiček, a erotických scén krásných nahých těl, která se smyslně hladí a pohybují, aby navzájem ukojila své nejskrytější touhy. Bohužel podivné choutky samotného autora se v třetím dílu rovněž ukázaly v plném světle, a tak vás asi zaskočí momenty, při nichž bude Freeman souložit s mužatkou Bugnus, válečník obřích rozměrů rovněž s africkou bojovnicí a nebo kdy se podivná Paj Ja Šan sama ukojí pohledem na milující se pár. Inu proti gustu autora nelze nic namítat, já jako čtenář bych toho raději byla ušetřena (scéna s maxi ženou ve vaně se mi bohužel vybavovala ještě několik dní po přečtení komiksu).

Poněkud zvláštní je i vztah mezi Freemanem a jeho ženou. O jejich vzájemné lásce není pochyb, nicméně jim nebrání, tedy alespoň mužské půlce tohoto páru, hledat útěchu u jiných krásek, které jsou zrovna po ruce. Možná to pramení z japonské kulturní tradice, snad ze starých příběhů o hrdinných bojovnících s dračí silou, kteří svou mužnost musí prokazovat jak v boji, tak v posteli. Evropský čtenář, zvláště něžné pohlaví, však toto vnímá jako poněkud pobuřující, nemravné. Jako něco, co se v lepší společnosti nedělá. Mě osobně Freemanovy zálety poněkud pobouřily (přece jen očekávám romantickou idylku, do které rozhodně nepatří cizí ženy), pomyslné slzy jsem ale rychle setřele a dál hltala jeho další eskapády.

Přes drobné výtky týkající se rychlých obratů v děkuji, poněkud morbidních sexuálních hrátek a záletů Freemana se přiznávám, že se na další díl těším. Uvidíme, jak se bude vše vyvíjet dál.

Komiks Plačící drak 3 vydalo nakladatelství Crew