
Zombíci ze seriálu Walking Dead se začali prokousávat na naše televizní obrazovky relativně nedávno. V Americe se pomalu chystá třetí série, ve které skupinka přeživších objeví (relativně) prázdnou věznici. Jenže v předloze tohoto seriálu, která u nás už delší dobu vychází pod názvem Živí mrtví, je děj už o něco dál a pro mě je pokaždé o něco těžší psát recenzi tak, abych neprozradil fanouškům seriálu nějaký důležitý zvrat nebo vývoj v ději. Jenže donekonečna to tak dělat nejde, takže jsem se rozhodl tyto ignoranty ignorovat. Koneckonců měli mnoho příležitostí se k sérii dostat. Nemluvě o akční nabídce vydavatelství Crew, kdy si mohli pořídit první díl za 99 korun.
Takže stačilo. V dalším odstavci se budeme věnovat i popisu předchozího děje, který je pro kritiku nového dílu Život plný utrpení docela zásadní. Pokud se tady tedy nějaký takový ignorant najde, může klidně další odstavec přeskočit. Nebo taky nemusí, protože to, co se odehrálo v minulém díle, značně překračuje hranice věkové přístupnosti PG-13 a pravděpodobně se to do seriálu ani nedostane.
Už se několikrát mluvilo o tom, jak podstatný je lidský aspekt v této Kirkmanově sérii. I o tom, že živými mrtvými tady nejsou myšleni zombie, ale lidi. Kirkman tady v podstatě v obecné rovině pracuje s lidskými charaktery, jejichž emoce a názory na svět konfrontuje s tím, co se kolem nich děje. Panika, strach, paranoia, víra, odhodlání, nebo i láska jsou pro něj nástroje, které jsou tady ty nejpodstatnější. Konec konců všechny jeho postavy jsou jenom obyčejní lidé, kteří dělají chyby. Popravdě, spoustu chyb. A Rick Grimes asi udělal nedávno jednu opravdu velkou chybu. Vlastně dvě. Tou první bylo to, že se spolu s Michonne a Glennem bezhlavě vydal na pomoc padajícímu vrtulníku. A následně pak do Woodbury, kde pátrají po komunitě lidí, která je předběhla. Tou druhou a daleko zásadnější chybou byla jeho víra v lidi. Přesněji řečeno víra v to, že většina lidí chce hlavně přežít, udržovat komunitu v chodu a postupně se snažit znovu vybudovat svět, jaký byl kdysi dávno. A to také znamená, že seznámení se s jinou komunitou by mohlo vést k vzájemné pomoci. Byla to velká chyba, a jak to bývá, čím větší chyba, tím drsnější ponaučení. A to Rickovo přijde v podobě Guvernéra, samozvaného vládce ve Woodbury, který mu během deseti minut řekl, že jediný důvod, proč je ještě naživu, je to, že jim ještě nedal všechno, co má. Chce od něj informace o místu, odkud přišli, a o všem, co tam je. A aby Ricka přesvědčil, usekne mu ruku. Michonne skončí v díře bez oken, nahá a přivázaná ke zdi za všechny končetiny, aby se na ní dalo dobře „jezdit“. A Glenn hned v díře vedle, aby mu neuniklo ani jedno zasténání, křik a pláč. S pocitem dobře odvedené práce si pak Guvernér zajde na gladiátorské zápasy v zombie aréně, které jsou největší místní atrakcí, nebo si sedne do křesla před svou sbírku hlav a odpočívá. A vám musí být hned jasné, že Woodbury není zrovna ideální místo k životu.
V poslední knize živých mrtvých se do Woodbury vracíme, abychom zjistili, co bude s našimi hrdiny dál. Ze začátku to s nimi vůbec nevypadá dobře, ale pomoc přichází z nečekané strany. Jeden z hlídačů se rozhodne změnit stranu a pomáhá jim z tohoto pekla uniknout. I když všechno nemusí být takové, jaké se zdá být. Neprozradím vám, jestli se jim to povede, a ani co bude dál. To bych vás připravil o zážitek. Co vám ale prozradit mohu, je to, že Michonne nehodlá odejít z Woodbury bez pomsty. A pokud jste byli minule svědky toho, co jí Guvernér prováděl, věřte mi, že Michonne mu to vrátí i s úroky. A není to zrovna hezký pohled.
Kirkman moc dobře ví, co dělá. Jeho pohled na svět je nelítostný, krutý, ale zároveň i silně lidský. Guvernér je sice sadista, který si svou práci pořádně užívá, ale když ho pak vidíte, jak jde domů přes ulici a ukázňuje malé děti a ubezpečuje vystrašené matky, že jsou v bezpečí, jde z toho mráz po zádech. Autorovi se pořád daří udržovat svůj příběh na tenké hranici mezi žánrovou fikcí a lidským dramatem, což dělá s takovým přehledem jako málokdo jiný. Krom toho, že vypráví příběh, který ho baví, odhaluje také podstatu lidské povahy až na samou dřeň a mnohým se asi nebude líbit to, co tam uvidí. Nicméně nemohou popřít, že by se to tak mohlo odehrát. A to je právě ten důvod, proč tato série stojí za pozornost. Vedle toho, že v ní najdete opravdu výpravný a epický příběh se silnými a uvěřitelnými postavami, možná najdete i ponaučení. A toho nikdy není dost. Tak si ho nenechte ujít.
Komiks Živí mrtví: Život plný utrpení vydalo nakladatelství Crew