Ricard Liniers něžný i kritizující

• 

Komiksy

Vytvořeno 13. 7. 2013 2:00

Autor: Zuzana Stejskalová

Nakladatelství Meander vydalo další knížku stripů argentinského autora Ricarda Linierse. Jde již o třetí album se souborným názvem Macanudo, jehož překladu se ujala spisovatelka (a nyní i překladatelka) Markéta Pilátová.

Vyprávěné je popisováno bezelstným stylem. Magická dětinskost, projevující se tu v obsahové i výtvarné stránce, čiší z každého krátkého stripu. Opět tu ožívají oblíbené postavičky, jako je holčička Jindřiška s kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, skřítci s vysokými čepičkami, zamilovaný (a někdy odmilovaný) pár Lorenza a Terezky, pán překládající názvy filmů, Oliver Oliva nebo záhadný muž v černém. Jde o originální figurky, jež zaujmou svou rozdílností. Téměř jako by autor, jenž se sám v komiksu objeví překvapivě v králičí podobě, rozhodl vytvořit podivnou snůšku nemyslitelného a neslučitelného, jen aby čtenáře zmátl.

Liniers skutečně bourá všechny zaběhnuté konvence. Patrně tou nejzásadnější je zrušení nutnosti pointy. Ano, přesně tak. Některé stripy vůbec nemají žádnou pointu, chcete-li žádnou hlubokou nebo alespoň nějakou myšlenku. Prostě jen odhalí určitou část života nebo duševního světa vybrané figurky, aniž by to mělo nějaký dopad na naše vnímání světa nebo alespoň na emoce. U jiných stripů pak musíte dlouho přemýšlet, jaký mají smysl, u jiných je naopak zjevný hned při prvním čtení.  Čtenáře tak zasáhne nehraná něžnost vyprávěného, jež zpravidla pohladí po duši. 

Autor vybočuje i výtvarnou technikou. Vše je malováno jemnými vodovými barvami bez použití počítačových grafických programů. Autor si neláme hlavu nad některými nepřesnostmi, vše je malováno s lehkostí Liniersovi vlastní. Některé obrázky jsou dokonce vytvořeny vyšíváním, což v komiksové tvorbě nemá obdoby.

Při čtení Liniersových stripů se mi chce někdy smát, jindy brečet. Ano, skutečně jsem tu a tam málem uronila pár slz, protože mi bylo líto většiny z nás, kteří už zapomněli být dětmi. Nejsme už schopni snít a spatřovat poselství v malých věcech. Teprve Liniers mi otevřel oči, že stále mohu proniknout třebas do světa skřítků nebo mluvících kocourů, pokud se zbavím dosavadních předsudků a otevřu své nitro fantazii. Stripy vyprávěné a malované s dětinskou bezelstností tak mohou obnažit i surovost dnešního světa, jenž se hodí za mamonem a zapomíná na to dětské v nás. Liniers dokáže vyvolat řadu emocí, o nichž se tu nebudu rozepisovat, protože jsou u každého z nás individuální. A díky tomu je jeho Macanudo neuchopitelné a zároveň jednoduché. 

Knížku Macanudo 3 doporučuji všem čtenářům, kteří by se rádi zasnili při čtení jedinečných stripů.

Komiks Macanudo 3 vydalo nakladatelství Meander