Universum versus rostlina

• 

Komiksy

Vytvořeno 3. 11. 2013 2:00

Autor: Petr Měrka

Alan Moore je nadčasový autor, alespoň co se Bažináče týká to bezesporu platí. Tento elementál se setkává i se samotným „Bohem“, který se snaží přijít na řešení rovnice proti všemu životu a díky němu zjistí, že mu v tom brání láska.

Bažináč je především o lásce. O jejím nalézání a ztrácení. Ve Shledání je obsažený i prvek mimořádné krutosti z prostředí domu vyhrazeného pro pobyt seniorů, na něž se mnohdy jejich vlastní děti nepřijdou nikdy podívat. Oni na ně čekají a naivně doufají.

Bažináč překročil hranice Země. Ve vesmíru je znásilněn čímsi, co by se dalo nazvat planetou, jinde vyvolá dávno vyhynulý život, díky čemuž bude odzvoněno hladomoru.

Netvor z bažin má ovšem i ryze mystický rozměr. V podstatě si klade otázku vztahující se k našemu výskytu vezdejšímu a jeho potenciálnímu smyslu, neb se dá předpokládat, že žádný není. Tomu odpovídá i rytmus Moorova vyprávění. V šesté kapitole ho v úloze scenáristy zastal jeden z kreslířů, a to sice Rick Veitch, který jako by inklinoval více k náboženské rovině pojaté však alternativním způsobem.

Jeho stylu ovšem scházela Moorova hloubka, onen přesah. Téměř vždy je totiž u něj přítomen transcendentní prvek.

První kapitola je v podstatě jeden velký trip. Minimálně se odehrával v autorově hlavě. Míra fantasie implantována do klasicky strukturovaného příběhu, který nutně musí v sobě obsahovat tisíckrát omletá klišé, je strhující a vlastně příznačná pro celou sérii. Odehrávají se zde malá i velká dramata reflektující ty, jež známe z naší všední každodennosti.

Též však nezůstane křivda bez odplaty a v rovině pomsty vítězí rafinovaná poetika nad přízemní neomaleností. Hrubá síla je nahrazena omamnou vůní květin. Jakmile jí člověk podlehne, promění se realita v sen. Samozřejmě se to týká našeho vědomí. Lidský mozek je příliš poplatný chemii. Má na nás nesmírný vliv. Dokáže nás zotročit a i velice snadno zabít. Učinit bezdůvodně šťastnými i nekritickými megalomany. Pod jejím vlivem prozřeme i pozbudeme soudnost. Jsme plně v její moci a plníme úlohu hraček. Trapných a postradatelných.

Šílenství a beznaděj se promění v nový začátek a Moore nám tak ukazuje, že ve skutečnosti nemusí vždy zvítězit zlo nad dobrem, jak tomu ostatně bývá zvykem, ale lze nalézt štěstí v sobě a skrze sebe.

Moore do Bažináče vtělil neobyčejně rozmanitou literaturu. Je originální a má neopakovatelnou atmosféru, která je znepokojující i konejšivá zároveň.

„Hlouběji byly zanořené temnější postavy, k nimž se vázaly jen fobické asociace: napůl pavoučí tělo s jediným okem plným zvrhlosti; vrčící divoké zvíře, které se nořilo z kůže jiné samičky; bledé bezkrevné mládě, které hoduje na vlastní matce, čemuž hladově přihlíží jakási vodní příšera.“
(MOORE, Alan. Bažináč 6: Shledání. Přel. V. Janiš. Praha: BB art, 2013. s. 78.)

Kihu Bažináč 6: Shledání vydalo nakaldatelství BB art