Komiksy: Yves Sente – Temnými cestami

• 

Vytvořeno 10. 7. 2016 2:00

Autor: Marta Šimečková

Romantismus jakožto jeden ze zásadních uměleckých a filozofických směrů z přelomu 18. a 19. století našel uplatnění snad ve všech uměleckých odvětvích, mezi nimi i v literatuře. Málokdo by si jej však spojoval s tzv. devátým uměním, totiž s komiksem. A přesto: existuje komiks, který vykazuje četné znaky literárního i výtvarného romantismu. Je jím soubor dvou příběhů Grzegorze Rosińského s názvem Temnými cestami, který nedávno vyšel u nakladatelství Crew jako další svazek z ediční řady Mistrovská díla evropského komiksu.

 

Grzegorz Rosiński, komiksový kreslíř, grafik a malíř polského původu, je českým fanouškům „bublinového média“ znám zejména díky více než 30dílnému cyklu Thorgal. Na svém kontě má však i mnoho dalších počinů, mezi nimi – za spolupráce se scénáristy Yvesem Sentem a Jean Van Hammem – mj. dva kratší samostatné příběhy Pomsta hraběte Skarbeka a Western. Právě s těmito se můžeme nyní blíže seznámit díky již jmenované knize, která nás vezme na výpravu do minulosti – jednak do Paříže roku 1843, jednak na Divoký západ roku 1858. 

V prvním příběhu se seznámíme se záhadným hrabětem Skarbekem, který přijíždí do Paříže s úmyslem pomstít se za bezpráví, jež na něm bylo dříve učiněno. Vyplouvá na povrch jeho skutečná identita, stejně tak zločiny, jichž se na něm dopustili jeho protivníci z pařížské smetánky. Prim tu hrají intriky, krásné modelky a výtvarné umění. A neschází ani odskok do pirátské zátoky nebo do válečné vřavy. Dojem z četby může poněkud kazit skutečnost, že hlavní dějová linie, kterou tu úmyslně nechci dál rozvádět, abyste nepřišli o četná překvapení, až příliš připomíná jeden ze slavných Dumasových románů, totiž Hrabě Monte Christo. Zpracovaný námět se tak může jevit jako nepůvodní, místy dokonce i značně odhadnutelný. Jenže opak je pravdou – obojí je záměr, a tak se čtenář může těšit na řadu obratů v ději i na nečekanou paralelu mezi komiksovým příběhem a Dumasovým dílem. Ale aby se z toho čtenáři nemotala hlava kolem, je nutno celý příběh vyprávět ještě jednou, tentokrát s několika zpřesněními a opravami. Původně romantický příběh je tak de facto zproštěn všech příkras, stejně tak se rozpadá obraz romantického hrdiny.  

Druhý příběh je o něco přímočařejší, přesto i v něm je hra s hrdinovou identitou jedním z ústředních témat. Nat Chisum je jako malý chlapec vržen do krutého světa plného indiánů a pistolníků. Sám s jednou rukou musí čelit předsudkům okolí, brzy však prokáže nevídanou statečnost a zručnost, se kterou ovládá svou pistoli. Potkává přitom svou lásku z dětství, která ale netuší, kdo je Nat Chisum ve skutečnosti zač. Postupně vyplývá na povrch jeho minulost, což pro něj může znamenat jediné – smrt.

Oba příběhy spojuje řada prvků, jež jsou pokládány za jedny z charakteristických znaků romantismu. Z hlediska literárního romantismu je to již volba hlavního hrdiny, jímž je v obou případech člověk tvrdě stíhaný osudem, jenž je nucen čelit řadě výjimečných situací a jenž je obestřen řadou záhad. Příběhy spojuje i zasazení příběhů do romantického časoprostoru (již zmíněné okouzlení minulostí a exotickými prostorami). Z hlediska výtvarného romantismu je to pak originální malba, v níž se pojí perokresba s tuší, akvarelem, kvaší a temperou. Práce s barvami ve stylu starých mistrů je zřetelná zvláště na prvním příběhu, v němž je k romantismu odkazováno i četnými krajinnými výjevy a zobrazeními nahých krásek. Naopak druhý příběh je z hlediska barevnosti značně střídmější, na originalitě mu však dodává převládající sépiový odstín, který je jen místy narušen příznačnou barvou krve.

Kniha Temnými cestami se (nejen) podle mého názoru právem řadí mezi zdařilé kousky evropské komiksové tvorby. Doporučuji ji všem milovníkům kvalitního komiksu, také hledačům romantických světů, kteří by rádi ochutnali i něco jiného než školou povinné klasiky romantické literatury.