
Kdo by neznal Shakespearovu hru Sen noci svatojánské! A vzpomínáte si také na Titanii, královnu víl, a Oberona, krále elfů? Právě tyto postavy ožily v komiksovém díle Thomase Daye a Oliviera Ledroita, jež v souborném vydání a v českém překladu nedávno vydalo nakladatelství Crew.
Hlavní postavou fantasy komiksu je maličká Wika, dcera Titanie, která je rukou Oberona a jeho posluhovačů připravena o rodiče i o domov. Musí se sama prodírat světem plným nebezpečných tvorů a nástrah, které jí do cesty kladou její pronásledovatelé. Wika je totiž víla, byť zbavená křídel. A ve světě, v němž se stále více rozpíná technický pokrok, není pro víly ani jejich magii místo. Obzvlášť pro víly s tak výjimečnou mocí…
Komiks nese prostý název po hlavní hrdince – Wika. Obsahuje všechny tři díly původní série, a to Wika a Oberonův meč, Wika a Černé víly, Wika a Panova sláva. Originální komiksy vycházely v letech 2014, 2016 a 2019. Český čtenář tak má jedinečnou možnost – nemusí čekat na pokračování, do rukou se mu komiks dostává jako celek, což nebývá tak časté. Nakladatelství Crew za to patří dík. A autorům ještě větší za tu nádheru!
Ano, komiks je pastvou pro oči. Omlouvám se za tu frázi, možná už přecházející do klišé, ale je to myšleno upřímně. Jednotlivé výjevy jsou propracované do nejmenších detailů – rafinované oděvy víl, ornamenty na jejich křídlech a kůži, přírodní scenerie i města přetékající technickými vymoženostmi, které by snadno zapadly do sci-fi žánru. K tomu přidejme pečlivá zobrazení fantasy tvorů, kteří působí někdy směšně, jindy budí hrůzu. A mezi tím vším se mihne i nejedna femme fatale ve svůdném oblečku; ostatně do této kategorie patří i Wika v dospělém věku.
Kresba mi připomíná detailností, ornamentálností a citem pro barvu secesní výjevy. Větší výjevy jsou laděny do určité barvy, někdy tmavší, jindy světlejší, jak si to vyžaduje konkrétní scéna. Překvapením byly stránky tištěné na šířku a také rozkládací dvojstránky (tedy vlastně čtyři strany tvořící jeden výjev), které jsem si musela prohlížet stále dokola (a ještě jsem se k nim vracela několikrát i po přečtení knihy).
Ruku v ruce s kresbou jde scénář. Děj je plný akce, byť někdy je to na úkor příběhu; v rychlém sletu bojů, útěků a odhalení se jaksi nedostává prostor třeba citům a detailnějšímu prokreslení vlastností postav. Nejeden čtenář by dozajista ocenil i nějaké ty exkurzy do minulosti, odhalující motivy některých aktérů pro konkrétní jednání. Na druhou stranu právě toto může jiným čtenářům plně vyhovovat, zvláště těm mladším uvyklým rychlému světu obecně.
A když jsme u onoho rozsahu, dost už bylo napsáno! Milovníci kvalitních fantasy komiksů nechť sáhnou po Wice, která má mé doporučení.