Jeden a půl králíka podruhé – boj i rodinná dilemata

• 

Vytvořeno 12. 5. 2013 3:00

Autor: Radek Kolbaba

Před nedávnem vyšel již devatenáctý díl série Usagi Yojimbo. Trochu nezvykle sice začíná zcela novým příběhem, ale zároveň přímo navazuje na předchozí díl na jehož konci hlavní hrdina – králičí ronin Miyamoto Usagi – v boji s čarodějem ztratil svého synovce (nebo možná syna) Jotara a vydal se ho hledat. Kdo čeká dlouhý příběh o hledání a záchraně malého králíka, sice nedostane to, co očekává, ale přesto nebude s knihou Usagi Yojimbo: Otcové a synové zklamán. Poslední dobrodružství Usagiho a Jotara totiž kvalitou minimálně dotahuje, ale spíše překonává předchozí díl.

Pokud se minulý díl jen hemžil mýtickými postavami z japonských legend, drží se tento při zemi a popisuje „jen“ lidské příběhy, často s leitmotivem vztahu otců a jejich mužských potomků. Právě proto, že se tentokrát Stan Sakai více zaměřuje na psychologii postav, jsou Otcové a synové jedním z nejlepších dílů poslední doby.

Jak je v Usagiho příbězích zvykem, setká se během svých dobrodružství s hned několika starými známými z široké palety vedlejších postav, které Stan Sakai pro svoje antropomorfní univerzum vytvořil. Hned v prvním příběhu vystupují kozel samotář Yagi a jeho syn Gorogoro, Sakiova pocta legendárnímu komiksu Lone Wolf and Cub od Kazuo Koikeho. V akčně laděném příběhu Usagi nejenže nalezne Jotara, ale také pomůže Yagimu a jeho synovi v boji s gangstery, kteří si brousí zuby na odměnu, která je na smrtícího kozla vypsaná.

Název příběhu Rolničky možná evokuje Vánoce, ale Katsuichimu, Usagiho mistru, připomene příběh z vlastního mládí, který si tématem i vyvrcholením nezadá se Shakespearévým Romeem a Julií. Zabijte pána z Geishu! na jednu stranu vypráví o malé bitvě mezi samuraji a ninji, na druhou však promlouvá o odvaze bezejmenných a vlastně toho jediného, který v bitvě nebojuje. Krizi samurajské třídy v dobách šógunova míru zdařile vykresluje povídka Samurajská hrdost v níž oba králíci potkávají dalšího samuraje bez pána a jeho syna. Tento ronin však narozdíl od Usagiho neputuje, aby zdokonaloval své šermířské schopnosti, ale bydlí pod mostem a vyčkává okamžiku, kdy ho jeho bývalý pán bude opět potřebovat. Poslední příběh – Hokashi – konfrontuje Usagiho, Jotara, Katsuichiho senseie a jeho dalšího studenta Shunjiho se čtyřčlennou skupinou vrahů maskovaných za potulné baviče.

Řemeslná stránka knih je jako vždy na výši a Sakai dokáže kresbou vyjádřit vše od pobavení, přes hrůzu, počínající šílenství, či hrdinnou smrt. Mnohé příběhy ještě osvěžuje decentní humor, který sedne i přesto, že je devatenáctá Usagiho kniha v prvé řadě o životních dilematech. Ostatně to největší – rozkrytí pravého vztahu mezi Usagim a Jotarem – se táhne po celou knihu a čtenář může jen hádat, zda a jak ho na konci ušatý samuraj rozsekne.

Knihu Usagi Yojimbo: Otcové a synové vydalo nakladatelství Crew