Jak se kdysi cestovalo Egyptem aneb Češi na cestách

• 

Recenze

Vytvořeno 1. 5. 2010 2:00

Autor: Andrej Lobotka

Zřejmě žádná jiná krajina se nemůže pochlubit tak dlouhou, pestrou a zároveň pompézní minulostí, jako krajina pyramid. Už od doby, kdy začala psát svou historii, si vydobyla své pevné místo na světě. Celá staletí přitahovala učence, historiky, cestovatele a bohužel i dobyvatele a velitele armád, které lákalo poznávat ji či drancovat její nádheru.

Adéla Jůnová ve spolupráci s Hanou Navrátilovou, Hanou Havlůjovou a Liborem Jůnem se rozhodli dozvědět se více o Egyptu, jeho kultuře, minulosti a strastiplné, ale zároveň i fantastické cestě, která vedla k poznání krajiny ležící na Nilu. O svá zjištění se po namáhavé práci odhodlali podělit se čtenáři.

Vydavatelství Libri nám přineslo jejich pět set osmdesát stránkovou publikaci s názvem Krásný, báječný, nešťastný Egypt! s podtitulem Čeští cestovatelé konce 19. a první poloviny 20. století.

Jak už samotný název napovídá, autoři se zaměřili na české občany, kteří na přelomu devatenáctého a dvacátého století sbalili své kufry a rozhodli se nesedět doma, ale vydat se za dobrodružstvím a poznávat severoafrickou krajinu, její historii, přírodu, obyvatele a všechny krásy a zároveň i strasti, které nabízela.

O tom, jak se to komu povedlo, se dočtete v jednotlivých kapitolách. V úvodu nás kolektiv autorů zasvětí do novodobých dějin Egypta a života tamější společnosti. Zároveň nám prozradí, jaké vztahy byly v minulosti mezi Egyptem a českými zeměmi. Podíváme se letmo na československo-egyptské obchodní styky a zavítáme do československé komunity žijící na přelomu století v krajině faraónů.

Pak budeme v jednotlivých kapitolách sledovat kroky Jana Nerudy, Hanuše Mayera, Josefa Wünsche, Emanuela Faita, Josefa Kořenského, Josefa Ladislava Erbena, Ludmily Matiegkové  a mnoha dalších. Přečteme si o osudech profesionálních, dobře vybavených a na všechno připravených cestovatelích, ale i o amatérských a věčně si stěžujících „turistech“. Uvidíme, jak se lišily jejich názory na krajinu a zejména na její obyvatele, dopravu, politiku a kulturu.

Největší výhodou publikace je, že se nezaměřuje jenom na jednoho cestovatele či určitou skupinu, ale představuje nám množství nesourodých osobností – profesorů, lovců, spisovatelů, obchodníků, politiků, automobilistů... Každý z nich má jiný pohled, trochu odlišnou zkušenost. Každého zaujala jiná část země, oslovily jiné kulturní či přírodní památky. Jejich názory se někdy mohou lišit, či si dokonce přímo odporovat. A tím nám dávají možnost uvědomit si, že cestopisy a knižní průvodci nikdy nemají stoprocentní pravdu při hodnocení jiné země, protože tak jako v jiných oblastech i v cestování hraje významnou roli subjektivní vnímání a hodnocení.

Autoři nechávají cestovatele, aby promlouvali svými slovy, a citují z jejich knih, zápisků či dopisů. Zároveň nás však ušetří nepotřebných a zbytečných částí původních cestopisů a radši se nám pokoušejí vysvětlit některé postoje či názory nebo slova, která jsou pro cestovatele, kteří je používají, běžné a pochopitelné, avšak pro čtenáře dvacátého prvního století, neznalého podrobností tehdejších vztahů a celkové společenské i politické situace, představují menší problém.

Kniha vás se svými příběhy, které v ní naleznete, určitě pohltí a okouzlí. Je psaná velice čtivým a srozumitelným způsobem, který však neubírá nic z její odbornosti, preciznosti a správnosti. Určitě si ji zamilují všichni nadšenci cestování a poznávání nových krajin a jejich tajů, stejně tak jako milovníci a obdivovatelé Afriky a zejména Egypta přelomu 19. a 20. století.

Knihu Krásný, báječný, nešťastný Egypt! vydalo nakladatelství Libri