
Papežský stát Vatikán a jeho rozlehlé archivy přitahují pozornost badatelů už odnepaměti. Co všechno se v nich skrývá? A kolik písemností bylo v průběhu let odtajněno? Na ty největší záhady se snaží odpovědět H. Paul Jeffers v knize Temná tajemství Vatikánu: Pátrání po záhadách nejtajemnějšího státu na světě.
Jeffers v knize vytvořil zajímavý a originální průřez dějinami Vatikánu. Prakticky je dělí do šestnácti kapitol, v nichž vysvětluje mnohdy i neznámé úseky ze života papežů a jejich nejbližších. Objasňuje postup při posuzování zakázaných knih, ale také záhadná úmrtí ve Švýcarské gardě. Autor čtenáře obratně vede od tajemství, která už nikoho nemohou ohrozit, až po domněnky kolem konce světa, které by snad měly být součástí Fatimského proroctví.
První kapitola se týká právě zakázaných knih. Nikoho snad nepřekvapí, že mezi ně patřily veškeré protestantské knihy, včetně překladů Bible a pohanských myslitelů. Zajímavý je třeba osud Hitlerova Mein Kampf, který byl zkoumán několik let. Než bylo možné dojít k nějakému závěru, výzkum byl zastaven.
V následující kapitole se autor zamýšlí nad tajemstvím Vatikánské banky a spoluprácí se sicilskou mafií. Nechybí ani podezřelé převody a několik neobjasnitelných vražd. V této části kniha dostává rychlý spád – řeší se takové otázky, jako je existence ďábla a kdy přijde konec světa. Mohl mít pravdu irský mnich Malachiáš, když při svém vidění na cestě do Vatikánu charakterizoval následníky papeže Inocence II.? Každému z nich dal nějakou výstižnou přezdívku a objasnil, co by se za jeho pontifikátu mělo stát. Dnešního Benedikta XVI. nazývá „Sláva olivy“ a po něm už bude jen jediný – Petr Římský…
Některé kapitoly slibují, že se budou zabývat určeným tématem (A Bůh stvořil ufony), ale nakonec jsou v nich z převážné části popisovány události, které s ním souvisejí jenom okrajově. Například už ve zmiňované kapitole A Bůh stvořil ufony Jeffers rozebírá archeologické nálezy pod Svatopetrskou a Svatopavelskou bazilikou.
Kniha se nedá číst před spaním jako souvislý text. Nemá vlastně žádný děj, objasňuje politické situace rok po roku a tím si vyžaduje neustálou pozornost. Na druhou stranu, přestože jde o jakousi encyklopedii, je úžasně čtivá, takže se do vatikánských událostí během chvilky vpraví každý.
Několik příloh ocení především ti čtenáři, kterým nejde jenom o senzaci tajemství vatikánských archivů. Autor nabízí chronologický přehled papežů, dějin vatikánského archivu a knihovny, ale přidává také zápis z procesu s templáři a výňatky z Lateránské smlouvy z r. 1929.
Kniha obsahuje zajímavé teorie zasahující takřka do všech vědních oborů, ocení ji jak studenti a jejich učitelé, tak nejširší veřejnost. Některé z nich možná znějí trochu kacířky, ale přinejmenším je zajímavé přečíst si názory obou stran.
Ukázka z knihy:
Tato teorie je velice romantická a konspirativní, ale také zcela nepodložená,“ prohlásil Frederico Belini, historik umění, který pracuje v oddělení archivu.
Původně byla Fabbrica, jejíž dokumenty se datují až do roku 1506, v pravém křídle baziliky které už bylo v Michelangelově době postavené. Je známo, že zde se nacházely místnosti, které byly řemeslníkům poskytovány k ubytování, což vede badatele, aby se při hledání Michelengelova ateliéru soustředili na tuto oblast.
(Jeffers, H. P. Temná tajemství Vatikánu. Praha: Nakladatelství XYZ 2011, s. 180.)
Knihu Temná tajemství Vatikánu vydalo nakladatelství XYZ