Koupíte si tu knihu?

• 

Recenze

Vytvořeno 26. 4. 2013 3:00

Autor: Zuzana Tomášková

Publikace Psychologie přesvědčování přináší přehled poznatků z oblasti psychologie persuaze, do nichž nás zasvěcuje autor knihy Stanislav Gálik. V příručce jsou stručně představeny nejznámější a nejvýraznější koncepty posledních let. Psychologie přesvědčování je zajímavým čtením s konkrétními příklady pro všechny, kteří se zajímají o psychologii, reklamu, média a propagaci.

Stanislav Gálik, autor knihy, vystudoval psychologii a mediální studia na Masarykově univerzitě, kde v současnosti působí jako externí vyučující předmětu psychologie přesvědčování. Zároveň se zajímá o oblast neuropsychologie rozhodování, nákupní chování a psychologii reklamy. V oblasti psychologie přesvědčování podniká.

Psychologie přesvědčování čtenáře nenásilně seznamuje s tématy úzce související s persuazí – postoji, základními teoriemi, a především klíčovými prvky přesvědčování. Útlá publikace obsahuje i barevnou přílohu, kde autor názorně vysvětluje metody a techniky přesvědčování v daných reklamních kampaních.

Text je čtivý a zároveň dostatečně odborný. Autor nejspíš přepracoval svou rigorózní práci a zahrnul do ní příklady z praxe. Knihu proto může být malinko obtížnější číst bez základních znalostí z oblasti psychologie – kognitivní a sociální.

Obsah publikace je poutavý. Nechybí vysvětlení konceptů minulých studií, ani aplikace do současné praxe přesvědčování. Velmi zajímavé jsou příklady a demonstrace teorií, při nichž jsem si uvědomila, nakolik je člověk spíše racionalizujícím, než racionálním. Navíc má publikace opravdu reálný přesah – každý z nás se už určitě setkal s podomním prodejcem či stánkem s ochutnávkou.

Stanislav Gálik zároveň na obálce aplikoval teorii plánovaného chování od Ajzena (1985) – „BUY THIS BOOK". Jedná se o metodu ke zvýšení účinku persuaze, kdy se přesvědčovaným ukáže, co přesně mají vykonat. Psychologie přesvědčování je zkrátka kniha plná praxe a zároveň je díky ní možné naučit se před technikami manipulace ubránit. Otázka však zůstává, kde stojí při používání persvazivních metod hranice etiky? Na to si už ovšem musí každý odpovědět sám a také přijmout plnou odpovědnost za své rozhodnutí.

Ukázka z knihy:

Teorie kognitivní disonance
V roce 1954 infiltroval psycholog Leon Festinger skupinu lidí, která se shromáždila kolem ženy jménem Marian Keechová. Tato žena byla charismatická osoba středního věku žijící ve velkém městě na americkém středozápadě. Jeden zářijový večer mimosmyslově obdržela zprávu z vesmíru (z planety Clarion), že 21. prosince tohoto roku zasáhne svět velká povodeň. Zároveň jí bylo řečeno, že v noci před velkou povodní přiletí létající loď, jež zachrání ji a lidi, kteří se okolo ní shromáždí. Několik lidí se jí skutečně podařilo přesvědčit a jedním z nich byl i Festinger, který se přidal s úmyslem pozorovat situaci. Před daným datem dali všichni účastníci výpověď v práci, opustili rodiny a prodali svoje domy. Kromě toho se však nijak nesnažili upoutávat na sebe pozornost. Dvacátého prosince se všichni shromáždili v domě Marian Keechové, připraveni na odlet. Jak referuje Festinger, o půlnoci žádná loď nepřiletěla, a když se ani ve tři hodiny ráno nic nedělo, nervozita ve skupině byla zjevná. Ve 4.45 ráno však Keechová obdržela další zprávu. Žádná povodeň nenastane, protože obrovské odhodlání této skupiny lidí zachránilo svět. (Festinger, Riecken, Schachter, 1956)
(GÁLIK, Stanislav. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012. s. 50.)

Knihu Psychologie přesvědčování vydalo nakladatelství Grada