Jak se co nejúčinněji vyhnout práci

• 

Recenze

Vytvořeno 29. 10. 2013 2:00

Autor: Štěpán Cháb

Kniha Umění prokrastinace vznikla jen proto, že autor John Perry potřeboval dělat něco důležitějšího. Zní to logicky? Pro prokrastinátora zcela. Ale definujme si nejdříve slovo prokrastinátor. Třeba se v něm po přečtení definice naleznete. Kdo je prokrastinátor? Člověk, který rád pracuje, ale zároveň by vykonání práce nejradši odložil tak deset minut poté, co farář pronese na jeho vlastním pohřbu legendární – prach jsi a v prach se obrátíš. Prokrastinátor je profesionální odkládač práce. Což mu, dle knihy i osobních zkušeností, způsobí o polovinu práce navíc. Už jen to vymlouvání, to omlouvání a následně to litování ztracené zakázky, tedy litování sebe, kvůli ušlému zisku. Komu že tu ušel zisk? Aha!

Kniha je určena všem prokrastinátorům, co jich jen na světě je (odhadem šest a půl miliardy, zbytek je zavřený v ústavech) a má jim pomoci s prokrastinováním přestat. Pověsit ho na hřebík. Ale to by ten hřebík někdo musel přitlouct na futra. Možná zítra, ne, zítra určitě, kladivo je v zásuvce, hřebíky v dílně, takže pozítří ten hřebík bude viset, kde má, to je na sichr. No, možná to posuneme ještě o…

Práce byla celou historií brána jako trest. Nikdo nepracuje rád a to i když to odporuje té důrazné větě v úvodním odstavci. Prací se trestalo, prací se vraždilo, prací se ponižovalo. A… hm… pořád se to i dělá. Změnit pohled na práci je velmi těžké, protože milej zlatej se po měsíci dočká výplatní pásky a sezná, že prokrastinace je sakra dobrý důvod k oslavě života. Ale druhý den po tom výplatním stejně milej zlatej projde nevraživě kolem píchaček s pevným rozhodnutím, že v zaměstnání už se bude pouze, ale opravdu pouze válet. Ale to jsme trochu ujeli z cesty.

Prokrastinace neděje se na protest, prokrastinace není ani vědomý proces. Prokrastinace je zkrátka styl života, který nelze změnit, a pokud přeci, tak leda k tomu, že prokrastinátor prodlouží odklady odevzdání práce ad absurdum. Nejlépe na oněch deset minut po vlastním funusu. Nechť se poté na prokrastinátora valí vzteklé maily a zuřivé telefonáty, už se bude válet po pravici Kristově, což ho z odpovídání na příchozí pozemské vzruchy omlouvá.

John Perry se pokusil ostatním prokrastinátorům udělit několik rad, kterak zmenšit dopad vlastní prokrastinace. V této recenzi se nedovíte ani jednu. Sdělovat pointy je obhroublé. Budete seznámeni jen s vývody recenzenta. Ano, lituji vás. Prokrastinátor není líný, víte, kolik mu dá práce odložit všechnu tu práci?

Kdyby byl Hitler prokrastinátor, nemuseli bychom se ve škole učit o druhé světové rozmarnosti. Kdyby byl Bůh prokrastinátor, odložil by tvorbu člověka tak o čtrnáct dní a stvořil ho až za pár měsíců. Možná by díky tomu planetu ovládli mravenci. Nebo chlupaté housenky.

Kdyby nebyl Repher prokrastinátor, učili bychom se i o třetí světové hrabivosti, ale protože jím byl, ani netušíme, že vůbec existoval. Jak vidno, prokrastinace umí být i užitečná.

Jedině, když prokrastinátora začíná tlačit termín jako bota velikosti 5 na noze velikosti 9, začne mrzutě vykazovat činnost. Je přeci zcela přirozené začít práci ve chvíli, kdy do dveří vchází člověk, který si ji chce odnést. Není lepší metody.

Umění prokrastinace čtenáři nejspíš s ničím nepomůže. Dá do pácu několik dobře míněných rad, které pravověrný prokrastinátor zaznamená, slíbí si jejich přísné dodržování a při prvním termínu sliby odloží na příští práci. Člověk nesmí začínat odvykat příliš rychle, nervy má jen jedny, pro Boha, a odkládání povinností, to je svým způsobem velké umění celého lidstva. Vždyť už i své staré rodiče odkládáme do domovů důchodců a děti do jeslí. Co už je proti tomu odložení nějaké práce.

Knihu Umění prokrastinace vydalo nakladatelství Noxi