O čem se nemluvilo…

• 

Recenze

Vytvořeno 15. 3. 2014 2:00

Autor: Lenka Martinková

Vladimír Liška je známý především díky svým záhadologickým publikacím, v nichž se nevěnuje pouze tajemným událostem, ale ukazuje svým čtenářům také odvrácenou tvář známých panovnických dvorů či jednotlivých panovníků a nechybí tu ani další zajímaví lidé z minulosti. Právě jednou z takových knih jsou Skandály a aféry velkých panovníků, které letos vychází v nakladatelství Malý princ.

Tentokrát si na paškál bere především panovníky novověku a z českých luhů a hájů jeho kroky vedou do Francie, Velké Británie nebo Ruska.

Autor se zabývá snad všemi oblastmi lidského života, v nichž může dojít ke skandálu. Mezi nejhojněji zastoupené patří sex, finance či politický vliv, jak Liška upozorňuje už v úvodu. V následujících kapitolách se pak věnuje známým či méně známým událostem.

Čtenáře potěší reprodukce dobových obrazů, díky kterým má lepší možnost si jednotlivé aféry představit. Dalším pozitivem je autorův zasvěcený výklad, na jaký je člověk zvyklý z jeho předchozích knih. Přestože ve své podstatě jde o odbornou publikaci, vtáhne jím čtenáře „do děje“ a probudí jeho zvídavost. Liška uvádí doložená fakta, cituje korespondenci hlavních aktérů a zároveň to vše prokládá domněnkami tehdejšího tisku nebo legendami a výmysly, na kterých by přesto něco pravdy být mohlo.

Tomu se pak poněkud vymyká poměrně obsáhlá kapitola o korunním princi Rudolfovi a jeho smrti. Kolem události se vznášejí otazníky, Liška však s jistotou sobě vlastní mluví o podrobnostech, které na všechno vrhají naprosto jiné světlo. Čtenář si tak neustále klade otázku, kde se k takovým informacím dostal, zvlášť když v závěru inkriminované části přizná, že tehdejší hlava státu nechala veškeré zápisy z vyšetřování spálit? Dochoval se tedy jen jediný autentický zdroj - paměti přítelkyně Rudolfovy milenky, které však sepsala až několik desetiletí poté. Kolik si ještě pamatovala a nakolik jde o její výmysl?

Jestliže jsem si Skandály a aféry velkých panovníků nemohla vynachválit, ke knize Otazníky české historie, jejímž autorem je opět Vladimír Liška a která byla vydána v nakladatelství Malý princ, mám několik výhrad. Autor si tu dozajista pohoršil. V titulu se věnuje českému obrození a událostem, jež s ním bezprostředně souvisí. Téma sice bezesporu zajímavé, od čtení však poněkud odrazuje jeho zpracování. Čtenář má z úvodu pocit, že Liška řekl vše podstatné, a nevidí tedy důvod, proč by se měl zabývat dalšími kapitolami. Svým způsobem je to bohužel pravda.

Na první pohled jsou jednotlivé kapitoly zpracovány klasickým „liškovským“ způsobem - nechybí zajímavé okamžiky a záhady, které přitahují pozornost, ani obrázky, jimiž je text doplněn. Autorovi se ovšem psaní poněkud vymklo z rukou. Chybou není to, že by se věnoval víc politické situaci než životům jednotlivých obrozenců, kniha ztrácí na čtivosti vinou zbytečně dlouhého vyjmenovávání představitelů a neustálého opakování informací, které se čtenář dozvěděl už na předchozích stranách. Kam se poděl Liškův lehký styl psaní?

Nutno podotknout, že Otazníky české historie ocení především čtenáři zapálení pro obrozeneckou epochu. Ostatním bohužel přijde příliš odborná a málo čtivá, přestože má něco do sebe.

LIŠKA, Vladimír. Skandály a aféry velkých panovníků. Praha: Malý princ, 2013. ISBN 978-80-87754-15-3.
LIŠKA, Vladimír. Otazníky české historie. Praha: Malý princ, 2013. ISBN 978-80-87754-07-8.