Lev není v ulicích

• 

Recenze

Vytvořeno 21. 1. 2015 2:00

Autor: Jiří Lojín

Politika představuje pro většinu lidí věčné téma pro nekonstruktivní diskuze, vedené často u piva, nebo pro stejně málo plodné hovory v televizních publicistických pořadech. Zájem o ni však pomalu upadá, mnoho občanů rezignovalo a svou veškerou angažovanost shrnují do věty: „Politika je svinstvo.“ Vydat do této atmosféry knihu komentářů, věnujících se současné politické scéně, můžeme považovat za riskantní, ale jméno jejího autora naznačuje, že půjde o čtení zajímavé. Jan Keller svou knihu komentářů z let 2008 až 2014 nazval Jsme tady doma.

Sociolog prof. PhDr. Jan Keller CSc. se již dlouhou dobu profiluje jako neúnavný kritik politiky a politiků, zejména pravicových. Jeho bibliografie je nesmírně bohatá, publikuje na internetu i v tištěných periodikách. Komentáře zveřejněné v knize pocházejí ze stránek Práva. Data jejich vzniku se kryjí s obdobím krize, jejíž dozvuky stále ještě pociťujeme a nejsme si jisti, zda je za námi, či jsme se pouze ocitli v jakémsi mezidobí. Je tedy samozřejmé, že velká část textů se týká právě krize a chování politiků v ní.

Komentáře nejsou řazeny chronologicky, ale do deseti oddílů podle témat, kterým se věnují. Ani v rámci jednotlivých oddílů se nemůžeme na časovou posloupnost spolehnout, je tedy potřeba věnovat pozornost datu zveřejnění, uvedenému na začátku každého komentáře, aby nám neunikly souvislosti. Ty jsou v textu podobného charakteru jednoznačně důležité.

Pokud Jan Keller komentuje ekonomiku, činí tak zásadně z levicových pozic. Odpovídá na otázky, které nejsou běžnému občanovi příliš jasné, jak je to se zadlužením, proč podle něj zavedení školného nepomůže nadaným studentům ze sociálně slabých vrstev, komu vlastně pomůže a proč pravicová vláda tvrdí opak, nebo kdo nejvíce pocítí škrty v sociální oblasti.

Další oblastí Kellerových komentářů je Evropská unie. V nich autor nezaujímá postoj kritika EU, ale kritika jejich kritiků. Pokud se tedy v současnosti nechal zvolit do Evropského parlamentu, nemusí pokrytecky tvrdit, že ji chce rozvrátit zevnitř, nejlépe absolutní nečinností - plat znamená příjemný bonus -, ale že pracuje v instituci, v níž věří. Ale rozhodně ji neakceptuje bezvýhradně.

Zapomínáme. Ne tak rychle a ochotně jako lidé z Orwellova románu 1984, ale přesto si velmi často neuvědomujeme, jak rychle politici mění své „názory“. Knihy jako Jsme tady doma, mapující dlouhá období prostřednictvím komentářů k aktuálnímu dění, to dokážou připomenout a patřičně zdůraznit. V tom tkví jejich cena, samozřejmě kromě pohledu z druhé strany mimo oficiální média.

Kdo by nechtěl změnit svět okolo sebe. Zvláště mladí lidé mají podobné sny a víru, že jsou toho schopni. Zdá se, že kritizovat politiky je bezzubé a není šance změnit ani to nejmenší. Potvrzením skeptického názoru jsou autorovy pokusy o získání odpovědí na půdě Evropského parlamentu, které Jan Keller v jednom komentáři popisuje. Vysoká politika se podobá džungli, v níž jedinec s dobrými úmysly nemá šanci přežít. Opět nic nového pod sluncem. Spisovatelka A. L. Langleyová napsala knihu Lev je v ulicích, u nás známou spíše z televizního zpracování z roku 1972 s úžasným Vladimírem Menšíkem v hlavní roli. Hank zklame a přijde o život. Ale pokusil se něco změnit. Naivně a neopatrně. V našich ulicích ale žádný lev není a asi se netoulá ani v těch evropských.

Kellerovy komentáře jsou srozumitelné, autor píše jednoduše a neobaluje své myšlenky do vzletných slov ani do rádoby odborné terminologie. Závěry, k nimž dochází, jsou logické a korespondují se zdravým rozumem, o němž občas začínáme pod tlakem sdělovacích prostředků pochybovat. Avšak v souvislosti s obsahem bychom se právem mohli ptát, zda na konci titulu knihy nevypadl otazník.

KELLER, Jan. Jsme tady doma: komentáře z let 2008 až 2014. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2014, 235 s. ISBN 978-80-87683-37-8.