Recenze: Odborná literatura

Sonda do sociální problematiky 19. století

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
Recenze
Vytvořeno 27. 3. 2015 2:00
Autor: Sabina Huřťáková Hašková
il

Každoročně se v Plzni schází skupina odborníků - historiků, aby přednesli na tamní konferenci své příspěvky na předem dané téma, časově spadající do 19. století. Ani v roce 2014 tomu nebylo jinak.


knihaTématem byl Útisk - charita - vyloučení, což se také objevilo jako hlavní název sborníku, který rovněž jako každý rok vydalo nakladatelství Academia na počátku roku 2015. Podtitul Sociální 19. století dovysvětluje, na co se čtenáři mohou těšit. Stejně jako v loňském roce totiž sborník představí mnoho studií, které mají vysokou odbornou úroveň, ale čtou se velmi dobře, a proto mohou být přínosem nejen pro další odborníky, ale také pro čtenáře – laiky, kteří hledají zajímavosti z naší minulosti. Až na pár rychlých exkurzí v rámci některých článků do světových dějin se texty věnují sociální problematice na českém území, resp. v zemích Koruny české.

Publikace je opět rozdělena na několik částí, které pak zahrnují tematicky příbuzné studie. V první části nazvané Sociální vize a utopie najdeme polemiky o tzv. sociální otázce, o marxismu i o tom, jaký vliv měla v 19. století církev. Námezdní práce, sociální každodennost a kulturní reflexe chudoby je další část, která už čtenáře přivádí od teoretických zamyšlení blíže k chudým. Dočteme se o tom, proč dělníci stávkovali a za co, jak těžká byla dětská práce, a také jak to bylo s jídlem pro chudé a proč je populární tzv. Rumfordská polévka. Charita, filantropie, svépomoc, sociální otázka je část, jež se tak trochu prolíná s tou předchozí. Čtenáři se dostanou blíže k těm, kteří se věnovali charitě, poznají, že se nejednalo pouze o podporu těch nejchudších, ale také – v případě nadace manželů Náprstkových – o podporu vědy a umění. V části Nerovnost a vyloučení se přiblížíme k marginalizovaným skupinám, tedy k těm, kteří byli odsouváni tzv. na okraj společnosti. Ať už to byli duševně nemocní, nevěstky nebo třeba Židé. A na stejném místě zůstaneme i v poslední části nazvané Okraj společnosti, periferie. Čtenář ji pozná na několika konkrétních příkladech a prohloubí si tak více své povědomí o této problematice.

Omlouvám se za trochu delší představení obsahu knihy, ale jelikož se jedná o obsáhlý sborník s velmi pestrou škálou zajímavých studií, chtěla jsem podat co nejlepší obraz toho, k čemu se mohou čtenáři dobrat. Všechny jsou – jak už jsem psala výše – vytvořeny odborníky, jejichž jména a místo působení můžeme vyčíst na konci publikace. Někteří autoři jsou známí více, další trochu méně. Každý z nich se však věnuje tématu, kterému profesně nejlépe rozumí a nepíše o něm poprvé. Proto je možné se na textech nejen poučit, ale také je využít pro případné další bádání.

Ač byly všechny studie zajímavé a přinesly mi nový pohled na sociální otázku v 19. století, byť u některých jsem si spíše shrnovala své dosavadní poznatky, nejvíce se mi líbil článek Mileny Leaderové věnovaný předškolní výchově, vzniku opatroven, dětských zahrádek a později mateřských školek. Snad je to i tím, že paní Lenderová kromě toho, že píše zajímavě (o odborné úrovni zde nemá smysl vůbec diskutovat!), předkládá také texty velmi čtivé.

Věřím, že ať už jste odborníci, nebo běžní čtenáři, a dostane se vám tento sborník do rukou, najdete si v něm své oblíbené téma a bude vám užitečný a poučný, tak jako byl a ještě i bude pro mě, neboť nevylučuji, že se k němu někdy nevrátím a nevyužiji některé články k citování ve svých pracích.

Útisk, charita, vyloučení: sociální 19. století: sborník příspěvků z 34. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 27.2.-1.3.2014. Praha, Academia, 2015. 392 s. ISBN 978-80-200-2460-2.