Recenze: Odborná literatura
Radko Pytlík – Záhady literárního světa
- Recenze
- Vytvořeno 28. 9. 2009 2:10
- Autor: Jan Gettin
V roce 2009 vychází další kniha literárního historika a editora Radko Pytlíka. Spisovatel může být literární veřejnosti znám především jako autor řady knih o Jaroslavu Haškovi a jeho Švejkovi. V jeho rozsáhlé bibliografii se kromě Jaroslava Haška objevují i jména jako Bohumil Hrabal, Vilém Mrštík či Franz Kafka.
V této knize nás autor na ploše necelých 270 stran seznamuje s dvaceti záhadami, z nichž se téměř polovina vztahuje k osobnostem české literatury (uveďme již zmíněného Bohumila Hrabala, Viléma Mrštíka, Franze Kafku, dále zde figuruje například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Nezval alias Robert David, Rudolf Těsnohlídek). Zbývající část patří osobnostem irského (James Joyce, Oscar Wilde), anglického (Daniel Defoe, Artur Conan Doyle), německého (baron Karl Friedrich Hieronymus, B. Traven) a ruského (Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj) literárního kontextu.
Jakkoli se pohybujeme v oblasti literární historie, nemá spisovatel ambice seznamovat nás blíže s konkrétními literárními díly vzešlými z per významných spisovatelů, nýbrž s mimoliterárním kontextem postav evropské literatury, jehož součástí má být právě ono záhadné.
Každá kapitola má jinou strukturu, autor se tak brání slovníkovému schematismu. Taková kapitola se může skládat například z beletristické pasáže, která vyvolává pocit napětí a vtahuje čtenáře do kontextu spisovatelského subjektu, dále může být doplněna stručnou biografií spisovatele, zmiňuje stěžejní díla, která nějakým způsobem přímo souvisí se skutečností, kterou autor popisuje. Kromě těchto náležitostí jsou součástí této kapitoly hojné citace, které mohou pocházet od osob z nejbližšího spisovatelova okolí, popř. z knih, stejně jako odkazy na ně.
Významnou částí většiny kapitol je rovněž vyjádření autorova stanoviska. Autor se vůbec jeví jako literárně zručný obhájce a restaurátor svobody tvůrčího ducha. Což už ostatně samo vyplývá i z pietního výběru subjektů spisovatelské obce, které mají být literárními záhadami opředeny. Jsou to osobnosti literárního světa, které vesměs narážely opravdovostí svého prožívání na předsudky a konvence maloměšťácké společnosti, o které lze s trochou nadsázky říci, že je „ubíjela“ a zároveň burcovala k ještě většímu protestu.
Text přímo překypuje sympatiemi a obdivem k velikánům literatury, kteří zůstali věrni své individualitě, a to jak v životě, tak v umění, které právě proto nemuselo být dobovou společností vždy plně doceněno. Na druhou stranu není autor ani zaslepeným fanatikem, který by si místy neodpustil ironickou poznámku pranýřující prázdná gesta a pózy.
Kniha je doporučeníhodná každému, kdo se zajímá o mimoliterární kontext známých spisovatelů, který nemusí být do takové míry čitelný z klasických literárněhistorický publikací.
Knihu Záhady literárního světa vydalo nakladatelství XYZ.
Jakkoli se pohybujeme v oblasti literární historie, nemá spisovatel ambice seznamovat nás blíže s konkrétními literárními díly vzešlými z per významných spisovatelů, nýbrž s mimoliterárním kontextem postav evropské literatury, jehož součástí má být právě ono záhadné. Každá kapitola má jinou strukturu, autor se tak brání slovníkovému schematismu. Taková kapitola se může skládat například z beletristické pasáže, která vyvolává pocit napětí a vtahuje čtenáře do kontextu spisovatelského subjektu, dále může být doplněna stručnou biografií spisovatele, zmiňuje stěžejní díla, která nějakým způsobem přímo souvisí se skutečností, kterou autor popisuje. Kromě těchto náležitostí jsou součástí této kapitoly hojné citace, které mohou pocházet od osob z nejbližšího spisovatelova okolí, popř. z knih, stejně jako odkazy na ně.
Významnou částí většiny kapitol je rovněž vyjádření autorova stanoviska. Autor se vůbec jeví jako literárně zručný obhájce a restaurátor svobody tvůrčího ducha. Což už ostatně samo vyplývá i z pietního výběru subjektů spisovatelské obce, které mají být literárními záhadami opředeny. Jsou to osobnosti literárního světa, které vesměs narážely opravdovostí svého prožívání na předsudky a konvence maloměšťácké společnosti, o které lze s trochou nadsázky říci, že je „ubíjela“ a zároveň burcovala k ještě většímu protestu.
Text přímo překypuje sympatiemi a obdivem k velikánům literatury, kteří zůstali věrni své individualitě, a to jak v životě, tak v umění, které právě proto nemuselo být dobovou společností vždy plně doceněno. Na druhou stranu není autor ani zaslepeným fanatikem, který by si místy neodpustil ironickou poznámku pranýřující prázdná gesta a pózy.
Kniha je doporučeníhodná každému, kdo se zajímá o mimoliterární kontext známých spisovatelů, který nemusí být do takové míry čitelný z klasických literárněhistorický publikací.
Knihu Záhady literárního světa vydalo nakladatelství XYZ.