
„Být či nebýt?“ váhá Shakespearův Hamlet. „Mít, nebo být?“ ptá se ve své stejnojmenné knize Erich Fromm, původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista. Jakkoli se tyto otázky zdají být zcela odlišné, v jistém slova smyslu také Fromm předestírá volbu mezi životem a smrtí.
Podle Ericha Fromma existují dvě alternativy lidské existence – vlastnění a bytí. Samozřejmě připouští, že každý člověk potřebuje určité věci mít, aby mohl žít. Ostře však kritizuje západní společnost, ve které se vlastnění stává nejvyšším cílem. Kulturu, ve které „mít stále více“ se stává středobodem veškerého konání, považuje za nemocnou a odsouzenou k zániku. Orientace na „mít“ se přitom týká nejen majetku, ale také touhy mít nadvládu nad přírodou a druhými lidmi. Člověk orientovaný na vlastnictví však nikdy nemůže být šťastný, protože nelze mít úplně všechno, vždycky se objeví nová touha. V kolotoči vydělávání peněz a honbě za věcmi tak člověk ve skutečnosti přichází o to nejcennější – svůj vlastní život.
Jako protipól pak Erich Fromm předestírá život v modu bytí a připomíná učení velkých mistrů života, jakými byli například Ježíš, Buddha, Mistr Eckhart a Karl Marx. Právě Marx byl pro Ericha Fromma velkým vzorem; v mnoha svých knihách se snaží Marxe ukázat jako radikálního humanistu a silně odsuzuje, jakým způsobem Marxovo učení zneužil komunismus. Ale vraťme se zpět k modu bytí a podívejme se na to, co o něm říká přímo autor:
Nezbytnými podmínkami modu bytí jsou nezávislost, svoboda a přítomnost kritického rozumu. Jeho základní charakteristikou je, že je to aktivní bytí (…) ve smyslu vnitřního, tvořivého používání našich lidských schopností. Být aktivní znamená dát výraz vlastním schopnostem, talentu, hojnosti darů, jimiž je každá lidská bytost – i když v odlišném stupni – vybavena. Znamená to obnovovat se, růst, rozkvétat, překračovat vězení vlastního izolovaného ega, mít zájem, naslouchat, dávat. (FROMM, Erich, 2020. Mít, nebo být? Praha: Portál, s. 98. ISBN 978-80-262-1646-9)
Láska, sdílení, dávání, rozvoj bytostních tvůrčích sil, radost a plné prožívání je to, co Fromm lidstvu slibuje, pokud se dokáže přeorientovat z modu vlastnění do modu bytí. V knize navrhuje možnosti, jak toho lze dosáhnout, přičemž nezapomíná zmínit překážky, které stojí v cestě. Uvědomuje si, že se nelze takříkajíc „vrátit zpátky do pralesa“, ale žádá, aby průmyslový rozvoj měl nějaké hranice a člověk přestal vykořisťovat přírodu i druhé lidské bytosti.
Poprvé v životě lidstva na Zemi je člověk žádán, aby upustil od toho, co dokáže; žádá se od něho, aby upustil od ekonomického a technologického rozvoje, nebo ho přinejmenším zaměřil jiným směrem než dosud; je žádán všemi budoucími generacemi na Zemi, aby se dělil o svůj majetek s nemajetnými – nikoliv v duchu charity, ale v duchu nutnosti.(Tamtéž, s. 171)
Kniha Mít, nebo být? poprvé vyšla před více než čtyřiceti lety. V češtině se kniha dočkala již pěti vydání, toho posledního v roce 2020 v nakladatelství Portál. Ve skutečnosti je v dnešní době Frommova kniha možná ještě aktuálnější, než v době svého vzniku. Mít, nebo být? Můžu k přečtení jenom doporučit, i když v některých částech mi autor připadá až příliš radikální a ne se vším souhlasím. Některé pasáže se mi zdály také poměrně nesrozumitelné a ne příliš čtivé. Jako celek je však kniha rozhodně dílem, které by nemělo uniknout vaší pozornosti.
Název: Mít, nebo být?
Autor: Erich Fromm
Překlad: Jan Lusk
Nakladatelství: Portál, s. r. o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: Páté, v tomto překladu třetí, v Portále první
Počet stran: 240
ISBN/EAN: 978-80-262-1646-9
Ediční řada: Klasici