
Psychiatrička s dlouholetou praxí věnující se také literární činnosti a popularizaci svého oboru přichází s další knihou, která je tentokrát určena především rodičům dospívajících dětí. Autorka knihu Pomoc dětské duši sepisovala v době pandemie představující pro celou společnost velmi těžkou zkoušku. Rodiny byly v dané době vystaveny nebývalému tlaku a zátěži. Důsledky a negativní dopady karantény a sociální izolace v podstatě řešíme dodnes.
Tato knížka je poměrně útlá, čítá necelých dvě stě stran, přesto je obsahově hutná. Je rozdělena do 4 větších oddílů, které jsou členěny do kratších kapitol majících zpravidla dvě až tři stránky. Díky tomuto grafickému řešení jsou dané informace dobře „stravitelné“ a taky snadno zpětně dohledatelné. U daného typu literatury – čili populárně naučné – je zcela běžné, že čtenář bude některé části textu číst opakovaně nebo bude v knize často listovat a číst na přeskáčku. Grafická podoba orientaci v knize velmi usnadňuje.
Jednotlivá témata jsou prokládána příběhy z autorčiny ambulance. Autorka nejprve ve zkratce popíše problémy daného klienta a následný průběh terapie. K příběhům se vrací i v textu, kde ještě různé aspekty problému dodatečně vysvětluje. Tyto příběhy z praxe knihu oživují a podporují její čtivost a celkovou stravitelnost textu, který je nabitý informacemi a odbornými výrazy.
V druhém oddíle se autorka podrobněji věnuje stresu a popisuje vliv stresu na fungování mozku, který ve svém důsledku ovlivňuje chování daného jedince. Výklad je pojatý odborněji, nicméně stále v popularizační rovině. To jistě ocení ti čtenáři, kteří hledají relevantní informace a nespokojí se s radami z internetu, u nichž zdroj bývá často neznámý.
Na oddíl o stresu navazuje oddíl věnovaný dospívání, přičemž autorka rozlišuje pubescenci a adolescenci, obě fáze dospívání definuje a věnuje se typickým znakům, včetně varovných signálů. Proměny jsou popisovány z pohledu fyziologie, psychologie či psychosomatiky.
Čtvrtý oddíl je nejobsáhlejší a nutno říci, že přináší velmi aktuální téma, s nímž se předchozí generace, které stejně jako ta dnešní, procházely stejnými vývojovými fázemi, nestřetávaly. Autorka se zaměřila na děti z rozvedených a patchworkových rodin a na pandemii covidu a lockdown, jehož dopady byly pro dospívající velmi obtížně a výrazně proměnily okolnosti a podmínky nutné pro zdravý vývoj. Dalšími sledovanými nástrahami jsou drogy a digitální technologie, a s tím také virtuální svět, sociální sítě apod. Autorka na různých praktických příkladech ukazuje, co vše se může stát. Na druhou stranu přichází s řešením a doporučením, kam se v případě potřeby lze obrátit.
Závěrem autorka přichází s dosti zdrcujícím názorem, že současné děti a dospívající všem popisovaným problémům čelí současně. Shrnuje, že úskalím dnešní doby je přemíra podnětů a tlak mnoha problémů z více stran najednou. Na druhou stranu poukazuje na to, že dnešní mladé generace mají prarodiče, kteří v průběhu svého života museli přestát nejednu těžkou situaci, ať už se jednalo o osobní tragédie (úmrtí blízkých, nemoci, ztráta zaměstnání apod.) nebo o vliv tzv. „velkých dějin“ na každého jedince za války, v období komunismu nebo v době popřevratové. Tato slova lze brát i jako výzvu k tomu, abychom nezapomínali na mezigenerační vztahy a jejich prospěšnost, pamatovali na svou širší rodinu a zajistili svým dětem rozmanité vzory k jejich zdravému vývoji a formování. A abychom také dokázali najít rovnováhu mezi vlivem vzorů z virtuálního světa a toho hmatatelného, který prožíváme tady a teď, offline.