Vánoce v létě? S Milošem Kratochvílem kdykoliv

• 

Recenze

Vytvořeno 26. 8. 2011 2:00

Autor: Marta Šimečková

Většina z nás si už řadu dní přála, aby se vrátilo letní počasí. A vyplnilo se; některá města hlásí teplotní rekordy, sluníčko svítí o sto šest a my nevíme, kam se před vytouženým teplem schovat. Pokud jste se tedy rozmysleli a místo léta vytouženě očekáváte příchod zimy, můžete se „ochladit“ u knihy Miloše Kratochvíla s poněkud delším názvem Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my.

Jak to v dětských knihách Miloše Kratochvíla bývá, i zde je vypravěčem malý chlapec. Tentokrát jím je Dušan Kadlečík, který vám postupně představí celou svou rodinu, dokonce i souseda – pana Vránu. Příběh začíná ve chvíli, kdy začne sněžit. A to je pro malého kluka veliká událost! Sníh totiž skýtá řadu možností, jak strávit volný čas, třeba stavěním sněhuláků, koulováním nebo spaním pod peřinou naplněnou sněhovou nadílkou. Ano, čtete správně. Dušan je prostě dítě, které rádo popouští uzdu své fantazii a vnímá vše jiným způsobem než dospělí. A když slyší svou maminku, jak říká, že sněží, protože se v nebi perou andělíčci, a že sněhové vločky padají vlastně z jejich roztržených peřin, rozhodne se vyzkoušet to na vlastní kůži. Asi tušíte, že tento experiment nedopadl jinak, než horečkou a pár dny strávenými doma pod normální peřinou. Což pro Dušana není zase tak špatné, protože aspoň nemusí jít do školy.

Miloš Kratochvíl ukazuje, že bláznivé věci nedělají pouze děti, ale i my dospělí. Příkladem je pan Vrána, který miluje ptactvo, především své jmenovce. A aby do svého krmítka přilákal co nejvíce vran, poskakuje často po zahrádce a kráká. Ovšem asi nejbláznivější je Dušanův strýček, který málem zmrzačí čerta, když ukazuje svému synovcovi, že čert spravedlivého člověka neunese. Ono by to ani nešlo, protože strýček má nadváhu a čert se od té doby, co na něj skočil, bojí chodit s Mikulášem po obchůzkách.

Ve vyprávění se můžete těšit na řadu milých příhod, díky nimž si zavzpomínáte na krásné chvíle spjaté s příchodem zimy, svatým Mikulášem a Štědrým dnem. V knize jsou připomenuty i některé tradice (například držení půstu, abyste mohli spatřit zlaté prasátko), jiné zvyky vás poněkud překvapí, například že „na Štědrý den musíte vystrčit psa z chalupy oknem zadkem napřed, potom se nebude bát ani čerta“.

Malý čtenář bude nadchnut autentickým vyprávěním, při kterém se nejednou zasměje. Ocení dozajista i originální ilustrace Markéty Vydrové, které oživují text na každé stránce. Žádné místečko v knize není bílé, všude na vás budou vykukovat veselé postavičky lidí i zvířátek, nebo přinejmenším vánoční cukroví, zvonečky či jehličí.

Knihu doporučuji všem malým čtenářům. Je vhodná jak k předčítání těm, kteří ještě neumí číst, tak k samostatnému čtení pro prvňáčky, jimž je přizpůsobena velikost písma.

Ukázka z knihy:

Valentík se nad sebou zamyslel a napsal Ježíškovi, že si k Vánocům přeje dvacet fialových čokolád s krávou, krabici nugátů a zhubnout.
Hoděra, který každý večer chodí kolem Valentíků naložit babičce do kamen, viděl, jak Valentík dává to psaníčko za okno. Tak mu ho tajně sebral a dal mu tam místo něj odpověď jako od Ježíška: „Když chceš zhubnout, Valentíku, tak dostaneš pod stromeček...“ Pak tam bylo neslušné slovo. Ale přeškrtané! A místo něj bylo dopsáno: „Leda špunt do čumáku, aby ses furt necpal!“
(Kratochvíl, M. Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my. Praha – Kroměříž: Triton 2010, s. 54.)

Knihu Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my vydalo nakladatelství Triton

Ilustrace z knihy si můžete prohlédnout na stránkách: www.ilustrace-marketa-vydrova.estranky.cz