Pokračovatelé Cartouche a Zorra Mstitele

• 

Recenze

Vytvořeno 6. 11. 2011 1:00

Autor: Lenka Martinková

Známý autor dobrodružných knížek pro děti Thomas C. Brezina přichází s novou edicí Pirátská parta. Kniha první nezačíná nijak zvláštně ani tajemně, ale přesto zaujme mnohé čtenáře z řad mládeže.

Sourozenci Pepper a Chili po smrti matky bydlí u prarodičů a táta fotograf si je k sobě bere jenom občas. Jednoho večera jim kuchařka prozradí část tajemství Mary Bonnie. Děti se tak vydávají se svojí kamarádkou Indigo na skalnatý ostrov, kde se mají setkat s kuchařčiným otcem. Tím začíná jejich nebezpečné dobrodružství. Stávají se z nich městští piráti, kteří, stejně jako Mary, mají napravovat křivdy a bezpráví.

Brezina často do svých knih přidává kouzla nebo nadpřirozené jevy, ale ty se v Pirátské partě takřka nevyskytují (s výjimkou magického kompasu a amuletu, který děti od starého Sama dostanou).

Někdy to vypadá, jako by autorovi docházela fantazie. Námět v mnoha případech připomíná francouzského Cartouche nebo Zorra Mstitele, je však doplněn dětským nadšením z nového „poslání“. Jindy se zase může zdát, že autor bezdůvodně opouští svůj zaběhnutý styl. Děj tím ztrácí očekávanou akčnost a napětí, které se čtenáři vybaví při zaznění jména Thomas C. Brezina.

Může se zdát, že kniha má výchovný charakter. Autor se snaží ukázat rozdíl mezi bezprávím páchaným na chudých a nadutostí boháčů. Ne vždycky se mu to daří. Do děje zasahuje dávné nepřátelství Mary a bohatého obyvatele vily o několik zahrad dál. Čtenář kolikrát až nabývá dojmu, že domy jsou jaksi prokleté. Sourozenci přece žijí v domě po pirátce Bonnie a nafoukaný Tim Julian, odvěký nepřítel Chili a Peppera, v domě boháče. Náhoda?

Tělocvikář si zasedne na Indigo, nejlepší plavkyni na škole. Neváhá a klidně ji před ostatními ztrapňuje i podvodem. Ani to noví městští piráti nenechají bez pomsty. V tuhle chvíli jsem si položila otázku, jestli to byl odpovídající trest, a možná bych se spíš přiklonila k „oko za oko, zub za zub“, což Mary Bonnie zatracuje. Některé pomsty jsou poněkud nebezpečné – neříkám, že přimíchat někomu do jídla projímadlo, je přímo smrtelné, ale zdraví by to ohrozit mohlo. Stejně tak byl riskantní i nápad vloupat se do kasina a ukrást peníze, které „někdo“ ukradl tátovi fotografovi. Nebylo by lepší zavolat policii? V jednu chvíli to vypadá, že to děti samy nezvládnou a do akce zatáhnou  nevinného houslistu. Tohle už není legrace...

V knize se nedá čekat žádný zvrat, jak je u Breziny zvykem. Leckteré plány jsou průhledné a čtenář výsledek dokáže odhadnout ještě dřív, než děti dokončí svoji pomstu. A není trochu zbytečné na místě činu nechávat znak městských pirátů – rozšklebenou lebku?

Ukázka z knihy:

„TOHLE že má být kompas?“ zeptala se Chili nevěřícně.
Dívala se na černou kuličku.
„Nedivit se, nesmát se. Nosit!“ zvolal lstivě Sam.
Pepperův amulet připomínal obrovskou minci. Zdobila ji stejná rozšklebená lebka, jaká byla vytesaná v jeskyni na ostrově. Oči a ústa měla z černého materiálu, z něhož byla vyrobena i kulička.
Sam ukázal na starou truhlu pobitou širokými kovovými pásy. „Tam uvnitř je spousta dalších Maryiných věcí. Ale teď zpátky do města, vy tři a kamarádka před domem.“
(Thomas C. Brezina: Pirátská parta: Magický kompas. Praha: Fragment 2011, s. 59.)

Knihu Pirátská parta: Magický kompas vydalo nakladatelství Fragment