Recenze: Jennifer Mathieu – Ranařky

• 

Vytvořeno 9. 2. 2020 0:00

Autor: Markéta Forejtová

Motiv feminismu se v knihách poslední dobou objevuje čím dál častěji a pomalu, ale jistě proniká i do příběhů určených mladým čtenářům. Výborným příkladem je do češtiny nedávno přeložený titul Ranařky od Jennifer Mathieu.

Vivian je na první pohled vzorná mladá slečna a spolehlivá dcera i vnučka. Má dobré známky, o víkendech sice přespává u kamarádek, ale nepije a nikdy se nedostala do žádných problémů. To se ovšem změní, když k nim do školy nastoupí dva noví studenti – cílevědomá Lucy, která se nedá umlčet otravnými kluky z jejich ročníku, a tajemný Seth.

Nejen díky novým spolužákům si Vivian uvědomí, že eastrockportská střední škola opravdu není taková, jaká by měla být. Klukům tu projde všechno možné, od perverzních triček a urážlivých poznámek směrem k děvčatům až po nadfinancovaný školní fotbalový tým. Dívky naopak musí snášet jejich urážky a u vedení školy nenacházejí se svými stížnostmi zrovna pochopení. Vivian, inspirovaná mládím své matky, začne anonymně vydávat feministický fanzin jménem Ranařky… a ledacos se začne měnit.

„Dokud ti při vstávání nelupe v kolenou, jako když praská popcorn, jsi pořád mladá,“ poučil nás děda a máma se na mě podívala vědoucím pohledem. (MATHIEU, Jennifer, 2019. Ranařky. Praha: Paseka, s. 106. ISBN 978-80-7432-996-8.)

Jennifer Mathieu už má na kontě několik v zahraničí úspěšných titulů, Ranařky ovšem nejenže sklízí pozitivní ohlasy na všech frontách, ale dočkají se také seriálové adaptace na platformě Netflix. To dokazuje určitou přidanou hodnotu zdánlivě tak obyčejného příběhu. Děj se sice rozjíždí pomalu, ale v určitou chvíli autorka čtenáře natolik vtáhne, že se od knihy nemůže odtrhnout. Zápletky se postupně navazují jedna na druhou a všechno graduje v jednom velkém finále.

Vivian se samozřejmě nezabývá jen svým feministickým časopisem, řeší také klasické problémy jako jiné dívky v jejím věku: rodinu, kluky, kamarádky a školu. Autorka umožňuje nahlédnout protagonistce do hlavy, takže si o jejích myšlenkách můžeme udělat představu z první ruky. Koneckonců kniha je psaná v první osobě právě z pohledu Vivian.

Pomsta chutná nejlíp za studena, blbečku. (MATHIEU, Jennifer, 2019. Ranařky. Op. cit., s. 5.)

Autorce se podařilo pracovat s tématem feminismu citlivě a představuje ho jako myšlenku přístupnou všem. Ačkoli mají různé postavy (včetně Vivian) o smyslu bojů za rovnoprávnost na střední škole jisté pochybnosti, postupně se s feminismem a jeho smyslem seznamují. A nakonec většina z nich přijde na to, že je to hnutí opravdu pro každého.

Ranařky jsou vhodným nástupním bodem na vlak směrem k dospělosti. Jistě jimi nepohrdne žádná náctiletá slečna, která si ráda rozšíří obzory a zjistí něco o tom, co si pro ženy společnost místy přichystala. Přesto má kniha co nabídnout i starším čtenářům a čtenářkám, přece jen se tu probírají různá témata vázaná na jiné postavy v rámci příběhu. Feminismus je tu předložen přístupně a upřímně, takže se o něm může formou příběhu dozvědět více opravdu každý a přebrat si z něj, co sám uzná za vhodné.

A po celou tu dobu myslímvěřímdoufámmodlímse, aby mě na konci večera Seth políbil. (MATHIEU, Jennifer, 2019. Ranařky. Op. cit., s. 184.)

Název knihy: Ranařky
Autor: Jennifer Mathieu
Překlad: Karolína Ryvolová
Nakladatelství: Paseka
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 334
ISBN: 978-80-7432-996-8