Válka s mloky

• 

Recenze

Vytvořeno 21. 5. 2011 2:00

Autor: Andrej Lobotka

„Kdyby jiný živočišný druh než člověk dosáhl toho stupně, kterému říkáme civilizace, co myslíte: dělal by stejné nesmysly jako lidstvo? Vedl by stejné války? Prodělával by stejné dějinné katastrofy? A jak bychom se dívali na imperialismus ještěrů, na nacionalismus termitů, na hospodářskou expanzi racků nebo sleďů? Co bychom tomu říkali, kdyby jiný živočišný rod nežli člověk hlásal, že vzhledem ke svému vzdělání a počtu má jen on právo na to, aby obsadil celý svět a panoval všemu životu?“(Čapek, K. Válka s mloky. Praha: Fragment, 2010, s. 4.)

Touto úvahou na nás uhodí Karel Čapek hned v úvodu knihy, jež napsal v roce 1936, ke svému vynikajícímu a jedinečnému dílu s názvem Válka s mloky. Román o třech knihách bývá často označovaný za utopistický (neboli antiutopický), avšak jak píše sám autor: „Není to utopie, nýbrž dnešek. Není to spekulace o čemsi budoucím, nýbrž zrcadlení toho, co jest a prostřed čeho žijeme.“(Čapek, K. Válka s mloky. Op. cit., s. 4.) A kniha je pořád tím aktuálním dneškem a zrcadlem našeho světa i v nynější době.

Podobně jako jiné knihy Karla Čapka se i Válka s mloky čte s radostí a bez nejmenších problémů. Čtenář hltá slovo za slovem, stránku za stránkou a užívá si autorových schopností pohrát si s textem a s jednotlivými, občas trochu netradičními, slovy a vytvořit rozvitá souvětí, která však nepůsobí chaoticky, ale dodávají dílu typický otisk Čapkova spisovatelského umění.

V ději se nejdřív seznámíme s kapitánem J. van Tochem, jenž na ostrůvku Tana Masa, který leží na rovníku kousek na západ od Sumatry, objeví inteligentní tvory, velice podobné mlokům. Mloci se stanou pro kapitána prostředkem k zbohatnutí, když se začnou prodávat po světě. Postupně se stávají levnou pracovní silou, která odvádí práci, již nikdo nechce dělat pro její náročnost. Každý chce mít svého mloka, svého sluhu, jenž mu bude pomáhat se vším. Co se však stane, když se mloci přemnoží? Jaká lavina se spustí, když dojde ke střetu mloků a lidí?

Karel Čapek, český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a také vynikající fotograf, nás chtěl svým dílem varovat. Varovat před námi samými, ukázat nám, že si musíme dávat pozor jako lidstvo na to, co děláme a jak se chováme, protože jinak můžeme skončit velice nedobře. Poslechli jsme ho?

Názor na to, zda ano, si každý vytvoří až po tom, co opravdu sáhne po této skvělé ukázce výjimečné a, nebojím se říct, světové beletrie, kterou mohu jenom doporučit do každé domácí knihovny. Sám jsem po ní sáhnul už několikrát a věřím, že ještě mnohokrát ji z knihovny vyberu, abych se opět jednou ponořil do světa, ve kterém se samotný svět snad „propadne a potopí; ale aspoň se to stane z obecně uznávaných důvodů politických a hospodářských, aspoň se to provede za pomoci vědy, techniky a veřejného mínění, s vynaložením veškerého lidského důmyslu! Žádná kosmická katastrofa, ale jenom samé státní, mocenské, hospodářské a jiné důvody -proti tomu se nedá nic dělat.“(Čapek, K. Válka s mloky. Op. cit., s. 226.)

Knihu Válka s mloky vydalo nakladatelství Fragment