Bizarní futurum

• 

Recenze

Vytvořeno 5. 11. 2010 1:00

Autor: Petr Měrka

Dvě sympatické a kuriózně maskované postavičky pragmatického Radiatora a idealisticky produchovnělého Recyklatora nás zavádějí do svébytného světa, který by mohl být jednak neurčitou budoucností, ale dost dobře by se také mohlo jednat o jeho odlišnou variantu z jiné alternativní reality. Každopádně nás autor Petr Korunka (*1980) zavádí do příjemné fantasmagorie reflektující naši moderní současnost.

A moderní je vždy současné. A co je současné, je i nadčasové. Petr Korunka nás ve svém černobíle pojatém comicsu, do maximální možné míry využívající zkratky, upozorňuje na problémy, které se táhnou po celou dobu technologického pokroku civilizace.

Setkáváme se zde s ekologickou devastací a bezdůvodným ničením přírody. Zlovůlí státní moci v podobě sadistických policistů a i s takovými psychickými defekty, jakými jsou stres a spěch. Všude bují chmury prokvetlé rakovinou. Lidé postupují a chovají se ke svému okolí i k sobě samým jako zhoubný nádor. Zavedli si a odsouhlasili systém, který je hlídá a nutí trpět v područí iracionálního konzumu.
Člověk se dostal do choromyslné éry, kdy postrádá jakékoli duchovní hodnoty. Vše se přesunulo na čistě materiální úroveň. Kapitalismus zavedl nové okovy. Zaštiťuje se iluzoritou pomyslné svobody, ale ve skutečnosti jsme spoutaní okovy peněz.

V Korunkově comicsu vystupují ekoaktivisté, zvrhlá moc médií a v postavě šíleného egomaniakálního vědce Deviatora se setkáváme i s goebbelsovsky laděnými dogmatickými dezinformacemi.

I když se to tak zpočátku nejeví, je Deviator skutečnou negativní figurou se všemi tomu odpovídajícími atributy. Sídlí v podzemí střeženém zmutovanými psy a obklopený dalšími zrůdnou eugenikou znehodnocenými tvory. Jeho jediným smyslem je věda. Taková věda, která by přivedla svět na pokraj zkázy. Ptáme-li se po důvodu, mohli bychom se také dostat k odpovědi, jež by zněla přímo humanisticky: „Přece pro blaho lidstva!“

Historie nás dodnes alarmujícím způsobem upomíná na fakt atomových bomb svržených na Nagasaki a Hirošimu. Člověk se přesto z toho ani v nejmenším nepoučil. Lidé jdou dokonce tak daleko, že vymýšlejí kvůli válečným účelům smrtící viry, na něž neexistuje odpovídající protilátka. A důsledky hromadných chovů prasat, krav, slepic, jež živoří v nepřiměřeně krutých podmínkách, nás také mohou přivést na pokraj pandemického kolapsu.
Stačí si představit početnost lidské populace a tomu odpovídající objem masa, které tahle nenasytná a hamižná cháska spotřebuje za účelem svého z ontologického hlediska diskutabilního přežití.

Textu je v Korunkově comicsu poskromnu, což může být leckdy na závadu. Bohatě však využívá různých schémat a náčrtků dokreslujících celý děj, v němž nechybí prvky napětí a tajuplného záhadna. Příběh samotný by se dal žánrově zařadit do sféry sci-fi. Už jenom pro přemíru různých vynálezů, z nichž jeden slouží k přepravě do jiných částí vesmíru.

Deviator potřebuje získat mimozemskou látku nutnou k zhotovení séra, které si je schopno podmanit lidskou mysl a znetvořit ji v démonickou kreaturu poplatnou psychopatickému zlu.
Pomocí hypertransmitéru hmoty se naši 2 hrdinové dostávají na planetu nacházející se v mlhovině poblíž hvězdy Aldebaran a právě zde se Korunkův fantasijní svět stává téměř až surrealistickým a obestřeným konstantní psychedelickou halucinací evokující účinky způsobené vlivem kyseliny LSD.
Mně osobně je líto, že comics není alespoň v těchto místech barevný.

Závěr knihy zůstává logicky otevřený a čtenářovi tak nezbývá, než trpělivě vyčkat dalšího pokračování povídání o příhodách Radiatora a Recyklatora. A samozřejmě nesmíme opomenout magora Deviatora.

„Ty minerály… Teda to, co obsahujou, způsobí naprostý šílenství. Chuť zabíjet všechno kolem. Tohle není sérum zodpovědnosti. Tohle je sérum smrti!“
(Korunka P. RADIATOR A RECYKLATOR. Labyrint: Praha, 2010, s. 74)

Komiks Radiator a Recyklator vydalo nakladatelství Labyrint