
Jak moc nebezpečné je zamilovat se do neznámého muže z fotografie, vdovce se dvěma dětmi? O tom uvažuje mladá Carrie Montgomeriová, hlavní hrdinka knihy Věčnost od Jude Deveraux.
Carrie se nemusí o nic starat. Její rodiče vlastní prosperující námořní společnost a ona si může dovolit, cokoli si usmyslí. Když si s kamarádkami založí kancelář, která má seznamovat ženy z Jihu s muži ze Severu, začíná její dobrodružství. Do rukou se jí dostane fotka Joshui Greena a jeho dětí. V tu chvíli ví, co musí udělat: provdat se za něj a děti přijmout za své. To však nebude tak jednoduché – ona je příliš mladá a rodiče jí sňatek s neznámým o mnoho let starším muže dobrovolně nepovolí…
Deveraux na stránkách románu představuje snad všechny lidské povahy – od dětí nešťastných z rozchodu rodičů přes nafoukaného strýce a žárlivou manželku po oddanou a vzpurnou milenku.
Joshua má svých starostí s rozvodem a péčí o děti až nad hlavu a teď má na krku ještě temperamentní, rozmazlenou Carrie. Nevěří, že by se dokázala postarat o farmu a dvě malé děti, neustále jí vyčítá, že ho podvedla, když se rozhodla odpovědět na jeho dopis.
Carrie se, už coby novomanželka, snaží dokázat, jak moc se mýlí, čímž se román dostává do formy: ona ho miluje – on ji nemůže vystát… I když oba dobře vědí, že ten druhý ho miluje, ani jeden z nich to nechce dát najevo jako první. To by bylo příliš snadné a Jude by neměla o čem psát.
Aby dílo zapadlo do běžné formy zamilovaného románu, autorka ho ozvláštnila dvěma zvídavými dětmi a jejich neustálými dotazy. Neméně zajímavé jsou okamžiky hledání ztraceného syna, kterému jde při jeho dobrodružství o život. A nechybí ani originální výmluvy hlavy rodiny…
Ať je to jakkoli, dětem je všechno jasné, ačkoli to neumí vyjádřit. Josuova bývalá manželka ho nutí do rozvodu a Carrie s ním čeká dítě. Teď už je svatba nutná.
Jude Deveraux umně proplétá životy bohaté dívky a chudého farmáře, stejně jako starou známou pravdu, že kdo má peníze, může si dovolit cokoli. Nijak to nepřehání s popisy romantických scén a ví, kdy je lepší změnit téma, aby čtenář samou nudou neusnul.
Ukázka z knihy:
Odtáhl se a Carrie kníkla na protest. Otevřela oči. Josh otočil hlavou, aby se podíval po dětech.
Jeho děti ležely obě na břiše, každé z jedné strany. Rukama si podpíraly brady a naprosto nestoudně a s velkým zaujetím pozorovaly polibky dospělých.
Carrie cítila, že se červená.
„Pusy od Carrie se ti líbily nejvíc, tati,“ podotkla Dallas vážným hlasem, jako by prováděla vědecký výzkum.
Josh přešel briskně do protiútoku. „Měla na puse trochu džemu. Snažil jsem se ho odstranit.“
„Z jazyku?“ zeptal se Tem znechuceně.
(Jude Deveraux: Věčnost. Baronet 1996, s. 118.)