Osudová láska v Anglii 12. století

• 

Recenze

Vytvořeno 17. 9. 2011 2:00

Autor: Lenka Martinková

Každý ji chce najít. Tu jedinou, osudovou lásku na celý život. Ale rozhodně ji nechce vzápětí ztratit. Už samotný název románu Sedmý hřích se trestá smrtí od Hany Whitton člověka zaujme. Historické krimi? To také nezní špatně. Kniha není žádný tlustopis a přímo láká k oddychu.

Hned několik prvních stránek však čtenáře zklame. Marně pátrá v paměti, jestli opravdu tahle kniha byla popisována jako historické krimi. Zatím se jeví jako jakýsi milostný románek – mladá šlechtična se na hradě svého otce zamiluje do ženatého krále Henryho II. a hned to musí „vyklopit“ svojí kamarádce. To, že je zasnoubena s jiným, jí vůbec nevadí, aby utekla z domova a žila se svým oblíbencem. A to i přesto, že ji ostatní varují, že až se jí král nabaží, bude po lásce. Ale krásná Rosamunda má vlastní hlavu.

Takovýhle scénář má příběh až skoro do poloviny. Samozřejmě nechybí žárlivá manželka – tu v tomto případě zastupuje královna Eleonor Akvitánská – a nějaké ty intriky sokyň královy milenky. Ať bývalých, nebo budoucích.

Děj dostane spád až v okamžiku, kdy Rosamunda s králem čeká druhé dítě a na scéně se objeví první zavražděná, u které je nalezen lísteček s nápisem, že sedmý hřích se trestá smrtí. Rosamundina kamarádka Grace se takřka náhodou zaplete do pátrání, a dokonce při něm najde i lásku na celý život.

Vraždy však stále pokračují. Nyní si však čtenář říká, že se už autorka nemusí namáhat. Vraha přece každý tuší a nějaké pátrání je jenom zástěrka pro další popis milostného vztahu krále a Rosamundy. Když je ale domnělý vrah zavražděn a opět se u něj najde papírek o sedmém hříchu, jde do tuhého. Teď si nemůže být životem jistý nikdo…

I druhého vraha čtenář prostou logickou úvahou bleskurychle odhalí. Stopy, které Hana Whitton předkládá, jsou zkrátka nepřehlédnutelné. Ale copak lze tak vysoce postavenou osobu obvinit z několikanásobné vraždy, když vyšetřovatelé nemají v ruce jediný důkaz? Příběh zákonitě musí pokračovat!

Ještě před samotným koncem pátrání autorka překvapí. Nejen že vyšetřování vražd dokáže obratně kombinovat s mileneckými scénami, ale navíc v tu nejméně očekávanou chvíli dojde k novému zvratu.

Když si tak čtenář projde vývoj jednotlivých postav, řekne si, že poslední kapitola by se klidně mohla vynechat.  Nebo ne? I tam totiž dojde k nečekaným událostem.

Na závěr ještě autorka připojila historické vysvětlení. Celý děj se odehrává na historicky doložených základech, jenom už nikdo neví, jak to přesně bylo, a osudy jednotlivých postav se přesunuly do vyprávění legend. Ale nakonec proč by to nemohlo být tak, jak Hana Whitton píše? Snad posledním zklamáním je, že Grace ani její snoubenec nejsou historicky doložení…

Ukázka z knihy:

Grace vytrhl z neklidného spánku dlouze doznívající výkřik. Zprudka se posadila na lůžku. Škvírou v závěsech kolem lůžka zahlédla, že obloha na východě zezlátla svítáním.
(…) matně si vzpomínala, že se jí zdál nějaký zlý sen. Co zlý – byl příšerný!
Dokázala si vzpomenout, o čem byl, jen ten bezmezný strach a úděs z něj jí zanechaly na jazyku ošklivou pachuť.
Vedle lůžka prskal v kalužince loje dohořívající plamínek svíčky. Grace od něj zapálila novou svíci a zasunula ji do  stříbrného svícnu.
(Hana Whitton: Sedmý hřích se trestá smrtí. Mladá fronta 2011, s. 159.)

Knihu Sedmý hřích se trestá smrtí vydalo nakladatelství Mladá fronta