
Na první pohled možná ne zcela jasné spojení. Po přečtení knihy již naprosto pochopitelný název první povídkové sbírky amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Žabci a filozofové jsou souborem osmi příběhů, z nichž nakladatelství Argo vydává v češtině šest zcela poprvé.
Celé dílo F. S. Fitzgeralda je zasazeno do moderního věku 20. a 30. let minulého století, kdy řada lidí snila svůj americký sen, chlapci kvůli válce rychleji dospívali v muže a dívky toužily po výhodném sňatku. Maloměšťáci ještě žili ve staré době, ale velkoměsty již burácel zvuk automobilů a jazzu. Fitzgerald sice proslul spíše svými románovými díly jako Velký Gatsby a Něžná je noc, ale živilo ho psaní povídek pro noviny a časopisy. Nyní mají čtenáři jedinečnou možnost odhalit další část tvorby jednoho z příslušníků ztracené generace.
Fitzgeraldovy povídky jsou plné humoru a satiry. Všechny vypráví o lidských vztazích v různých fázích života. Dobrodružný příběh Pobřežní pirát popisuje léčku mladého boháče, který chce v pirátském přestrojení zapůsobit na znuděnou dívku, jež miluje. Ledový palác je místo, kam se za svým milým přestěhuje mladá kráska z jihu. Na severu Spojených států si jen těžko zvyká na všudypřítomnou zimu a pomalu jí začíná vadit i samotářské povahy zdejších lidí. Povídka s názvem Broušená mísa popisuje manželský pár ve středních letech, který postihne krize v podobě ženiny nevěry. Proměnu stydlivé a nevýrazné slečny v sebevědomou účastnici večírků sleduje povídka Berenika stříhá vlasy, ze které je i ukázka:
Následující týden byl pro Bereniku týdnem objevů. Spolu s vědomím, že ji lidé opravdu rádi vidí a poslouchají, začalo přicházet i sebevědomí. Zpočátku samozřejmě docházelo k četným omylům. Nevěděla například, že Draycott Deyo studuje teologii, neuvědomila si, že ji vyzval k tanci, protože ji považuje za skromnou a zdrženlivou dívku. Vědět to, nebyla by s ním jednala podle návodu začínajícího oslovením: „Ahoj, vejrazníku!“ a pokračujícího historkou z koupelny: „Abych si v létě udržela vlasy jakž takž pohromadě – mám jich hroznou spoustu – tak si je nejdřív učešu, a teprve potom se napudruju a nasadím si klobouk; s kloboukem vlezu do vany, a až nakonec se obleču. Co myslíte, není to tak nejlepší:“
(Fitzgerald F. S.: Žabci a filozofové. Praha: Argo, 2011, s. 116.)
Přestože Francis Scott Fitzgerald vydal tuto sbírku ve svých čtyřiadvaceti letech, nemáme při čtení povídek o manželských potížích pocit nepatřičnosti. Autor byl člen generace, která zažila první světovou válku. Nepatřil ovšem k vrstevníkům jako byl Hemingway či Remarque, kteří tomuto tématu zasvětili svou tvorbu. Fitzgeralda zajímala spíše americká společnost, její starosti, vrtochy a proměny.
Díky tomu se nám dnes do ruky dostává skvěle odlehčená práce s prvky humoru a kritiky. Povídky Žabci a filozofové vyšly již v roce 1920 a my můžeme z dnešního pohledu říci, že se jejich atmosféra stala i jakýmsi symbolem celé první poloviny 20. století. Bylo to totiž období gentlemanů, zdrženlivých dam a tanečních večerů, na kterých se domlouvaly sňatky. Po přečtení této knihy zjistíte, že tato doba patřila a stále patří jednomu z nejlepších vypravěčů - Francisi Scottu Fitzgeraldovi.
Knihu Žabci a filozofové vydalo nakladatelství Argo