Nuance brilantního humoru a okouzlující nadsázky

• 

Recenze

Vytvořeno 10. 12. 2011 1:00

Autor: Petr Měrka

„Co je to za nesmysl? Loni se vdaly hned tři dívky, se kterými jsem chodila do školy. Ve srovnání s některými holčičkami, které se dnes batolí k oltáři, jsem vyloženě senilní.“ (Wodehouse, P. G. Krédo rodu Woosterů. Přel. M. Žáček. Paseka: Praha-Litomyšl, 2011, s. 169)

Sir Pelham Grenville Wodehouse je bezesporu velikán světového formátu tak zvaného suchého britského humoru. A byl autorem nejen plodným, nýbrž i výjimečně vynikajícím. Což dosvědčují fakta, že vydal něco přes devadesát knih románů a povídek a kromě toho ze sebe vychrlil i několik desítek scénářů k filmům, divadelních her a libret muzikálů. Byl talentovaný a úspěšný, přičemž toto není vždy pravidlem, spíše vzácnou výjimkou. Nadání v soudobém světě je devalvováno marketingem, který dokáže díky nezměrným finančním prostředkům učinit hvězdu prakticky z kohokoli.

Světlo světa spatřil v britském Gulidfordu v roce 1881 a skonal léta páně 1975 v New Yorku. Ze své rodné Anglie byl nucen odejít kvůli prohřešku, jež spadá do éry Druhé světové války, kdy skončil v zajetí a s ohledem k jeho nebývalé vtipnosti mu byl Němci navrhnut provozovat rádiový humoristický pořad, kvůli němuž byl později obviněn ze zrady.

Nicméně, co je osudem rozeného humoristy, jakým Wodehouse bezpochyby byl, než právě rozechvívat lidskou bránici? Neb jak se tvrdí, smích je nejen lékem, ale i prodlužuje a pak také ulehčuje lidem jejich bytí vezdejší. Bohužel se do dnešních dnů setkáváme s tím, že literatura pracující s hyperbolou vyvedenou do ad absurdna a to vše podtrženo jazykovou komikou a různými akčními gagy je stavěna vedle té klasické, zvané u nás krásná, jaksi bokem. Jako by se jednalo o cosi nedostatečného a intelektuálně méněcenného. Přitom jen málokomu je dán do vínku onen dar být skutečně vtipný.

P. G. Wodehouse nás ve svých knihách zavádí vesměs do vyšších společenských, často vyloženě aristokratických, kruhů, pro něž je příznačná bezstarostnost pramenící z hmotného zajištění, jehož základem bývají rozsáhlá rodinná jmění střádaná po celé generace. A ne jinak je tomu i u Kréda rodu Woosterů.

Zápletky bazírují na malichernosti a operují s charakterovou ješitností jednotlivých postav. Časté spojení pak bývá mladý pán a jeho sluha. V našem případě jde o geniálního Jeevese, jenž dokáže naleznout řešení i těch nejošemetnějších problémů a to s klidem stoického filosofa, který pečuje o blaho Bertiho Woostera, lehkovážného hejska a pošetile povrchního snoba. Dalšími aktéry pak jsou zpravidla nějaká ta šílená tetička a bizarní strýček.

Ústředním meritem fabulace jsou v daném titulu především oznamování a rušení zásnub z důvodů víc než zanedbatelných a pak ohavná stříbrná mléčenka v podobě krávy. Přičemž v zákulisí intrik se ocitá gurmánský mág sluha Anatol, o něhož nechce přijít Bertiho tetička Dahlia a jehož chce pro změnu získat papá Bassett. Jde tedy vesměs o záležitosti, jež nemají se skutečným světem téměř zhola nic společného. Jsou příliš odtržené od reality všední každodennosti, kterou prožívají masy prostých lidí strachujících se o práci a tudíž existenci jako takovou.

Ale Wodehousova literatura je právě cenná pro všechny z nás úpících v tenatách stresu, spěchu a to jenom proto abychom měli na jídlo a náklady spojené s bydlením. Alespoň nakrátko nám totiž dovolí zapomenout a přijít na mnohem veselejší myšlenky.

Wodehousův humor je nadčasový, potažmo universální, o čemž svědčí i četné reedice jeho knih anebo bezprostřední vliv jaký měl kupříkladu na tvorbu Douglase Adamse, známého svojí pentalogií Stopařova průvodce po Galaxii. Ale nemusíme se v tomto ohledu ubírat nikterak daleko. Stačí si přece vzpomenout na notoricky známého Jirotkova Saturnina.

Přál bych si, aby takových autorů jako Wodehouse bylo mnohem víc a dostalo se jim patřičného uznání.

"Mladá Bassettová bylo unylé a sladkobolné individuum s dojímavýma očima a vrkavým hlasem a nadmíru zvláštními názory na věci typu hvězd a králíků. Vzpomínám si, jak mi jednou vyjevila, že králíci jsou trpaslíci doprovázející královnu víl a že hvězdy jsou božím řetízkem sedmikrásek."
(Wodehouse P. G. Krédo rodu Woosterů. Op. cit., s. 12)

Knihu Krédo rodu Woosterů vydalo nakladatelství Paseka