Jak být nevěrný po americku?

• 

Recenze

Vytvořeno 1. 1. 2012 1:00

Autor: Petra Šmejdová

Devět let po vydání její prvotiny vyšla Martině Formanové čtvrtá kniha u nakladatelství Eroika. Nevěra po americku je fiktivním románem z prostředí současného New Yorku, kde žijí dva manželské páry ve středním věku a začínají čelit svým největším obavám. Martina Formanová se tak po tématech inspirovaných vlastním životem dostává i k dalším oblastem mezilidských vztahů.

 

Tentokrát se její čtyři hrdinové začnou potýkat s jakousi vnitřní nespokojeností, kterou začne řešit každý po svém. Jeden uvažuje o úniku z všednodennosti, druhý nenachází smysl života, jinému se vzdaluje životní cíl před očima a další se obává budoucnosti a všeho, co by mohla přinést. Všechny tyto obtíže vychází z faktu, že jejich soužití není tak ideální, jak na první pohled vypadá a jak by sami aktéři chtěli.

Každý se proto rozhodne pro jistou změnu. John, neúspěšný právník, se uchýlí k vyhledávání dobrodružství na online seznamce. Andrea, matka tří dětí a Johnova manželka, se najde při doučování počítačové gramotnosti s mladým studentem Christianem. Druhý pár tvoří průbojná a úspěšná Liz, která chová sympatie k Johnovi a začne s ním komunikovat přes seznamku. Její manžel Herold je nespokojený v práci a jedinou jeho radostí je hraní počítačových her, ve kterých se stává silnějším a schopnějším, než ve skutečném životě.

Konfrontace hrdinů s možností úniku z poklidného a dávno vyhaslého manželství jim však teprve otevírá oči. Mimo Herolda všichni dospějí k tomu, že to, po čem tak toužili jejich problémy nevyřeší a vlastně to ani nechtějí. I tak se ale ve svižně napsané knize dočkáte happy endu.

Autorka dokázala zajímavé zápletky rozepsat na necelých dvě stě stran, takže má děj opravdový spád. Možná, že tento fakt přivede některé čtenáře k názoru, že jednotlivým postavám nebyl věnován dostatečný prostor. Přesto si myslím, že k takovému příběhu sedí tento dynamický způsob vyprávění bez zbytečného psychologizování.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitolek věnovaných vždy jednomu z hrdinů. Můžeme tak velice snadno prožívat osudy všech čtyř postav současně. Opět tu nechybí autorčin známý smysl pro humor, který ocení mladé čtenářky i zkušené manželky a matky, které si podobnými vztahovými peripetiemi možná také prošly.

„Ale najednou tu byl život – ten, jenž se mu zdál tak dlouho bezbarvý a nezáživný (možná proto, že jej od sebe oddělil roletou nepropouštějící světlo ve svém „hracím“ pokoji) a lákal ho ven: jít se podívat na 1 plus kuchyňský kout na Dvaaosmdesáté ulici, nebo garsoniéru necelé dva bloky od jeho domova. Představoval si vždy Čumáčkův pelíšek a jeho výhled  eventuálně někde v rohu i vlastní přistýlku.
A snil dál… mnohem dál, než kdy ve svých fantaziích zašel… že mu konečně někdo rozumí bez toho, aby ho soudil či od něj cokoli očekával nebo jej kritizoval; porozumění a vděk; vděk, jaký zatím od nikoho nepoznal.“
(Formanová, M. Nevěra po americku. Praha: Eroika, 2011, s.147.)

Pokud vám vrtá hlavou samotný název knihy Martiny Formanové, vysvětlení může být několik. Po přečtení knihy vám bude jasné, že slovo nevěra zde nefiguruje jako důsledek nějaké životní nespokojenosti. Možná je tento pojem míněn jako metafora pro proces proměny, kterým si hrdinové projdou, aby nastartovali další šťastné období svých životů a manželství. Každý to může pochopit po svém.

 

Knihu Nevěra po americku vydalo nakladatelství Eroika