
Útlá knížka epigramů Richarda Skolka nazvaná Nesvlíkej se sama se mým snahám o smysluplnou recenzi poněkud vzpouzí. Důvodů je víc. Když pominu svůj ne příliš kladný vztah k poezii, dalším je rozsah knihy, jejž by podrobnější recenze spolehlivě převýšila. Volba padla tedy na formu snad příjemnější pro čtenáře i autora – knížku raději pouze ve stručnosti představím.
Jak bylo řečeno v úvodu i v anotacích, obsahuje kniha Nesvlíkej se sama řadu básniček ve formě epigramů. Tématicky nejsou vyhraněny – objevují se v nich inspirace z prostředí rodiny, lásek i tužeb po lásce, biblické výjevy i nějaký ten společenský problém. Přísně vzato by se Skolkovy básně daly nazvat epigramy s určitými výhradami, v některých satirický tón chybí, ale z celkového pohledu je potřeba určité shovívavosti. Hlavně proto, že v současné době není jednoduché hledat pro satiru taková témata, ze kterých by lidé již nebyli unaveni. Stálé omílání stejných problémů a pseudoproblémů ve sdělovacích prostředcích satirikovi bere vítr z plachet. Doby Karla Havlíčka Borovského jsou ty tam, a autor by se těžko dostal do povědomí čtenářů tím, že by byl za svou sžíravou kritiku vězněn – pokud by ovšem nenechavou rukou nesáhl na volební plakáty ODS. Není divu, že se Richard Skolek obrací spíše do sfér intimnějších, jako třeba v básni O dvou ženách.
ráno zase nevím kudy kam
mé ženy vstanou z postele
tu jednu jsem si vysnil sám
(je dokonalá, přátelé)
s tou druhou jsem byl v kostele
s tou první páchám orgie,
druhá na kafe postaví
člověk i vztahy přežije
(a to dokonce ve zdraví)
když ponechá si představy
(Skolek,R. Nesvlíkej se sama. Třebíč: Akcent, 2011, str.25.)
Ale nerad bych Richardu Skolkovi křivdil a vyvolával představu, že si jeho epigramy nevšímají okolního světa a nekritizují ho tak, jak by měly. Jiné verše, třeba Volby, by takovou pomluvu spolehlivě vyvrátily.
někdo tiše skuhrá doma
jiný k volbám peláší
někdo volí kvůli zítřkům
někdo kvůli guláši
(Skolek,R. Nesvlíkej se sama. Třebíč: Akcent, 2011, str.9.)
Epigramy Richarda Skolka jsou srozumitelné, jak se dá od tohoto druhu poezie očekávat. Autor disponuje dobrou slovní zásobou a vtipnými postřehy, jeho verše nejsou křečovité. Přesto prozatím působí jako rozcvička k – doufám – literárním pracem, které se budou dotýkat hlubších témat s potenciálem zaujmout větší okruh čtenářů.
Knihu Nesvlíkej se sama vydalo nakladatelství Akcent