Lahodné melodrama prostého bytí, aneb na zejtřek se vykašli

• 

Recenze

Vytvořeno 26. 5. 2012 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Přesně tak by se dala vystihnout podstata knihy Můj bratr oceán, jejímž autorem je jeden z nejslavnějších beatníků Jack Kerouac. Jde o jeho v pořadí první román, který vznikl již v roce 1942 a svého prvního vydání se v USA dočkal až v roce 2011. Do rukou se nám tak dostává dílo, o jehož existenci dosud nenalezneme téměř žádné záznamy.

Kerouac se už při psaní své prvotiny inspiroval vlastními zážitky. Tentokrát to byla služba na námořní lodi, se kterou plul stejně jako jeho hrdinové do Grónska. Do výlučného prostředí plného námořníků, lodí a širého oceánu nás autor zavádí prostřednictvím dvou hlavních postav. Každá z nich představuje odlišný typ povahy a přístupu k životu. Wesley Martin je mladý zkušený námořník, který si od srdce užívá svobodný život plný práce i zábavy v přístavech. Bill Everhart je třicátník se stabilním místem na univerzitě a poklidným až stereotypním životním stylem, který mu dosud vyhovoval. Z ustrnutí ho vyvede právě setkání s mladším a živoucím Wesleym. Pod vlivem dobrodružné povahy a vidiny setkání s realitou skutečného života se rozhodne vydat se do Bostonu k lodi, která by ho co nejdřív zaměstnala jako námořníka. 

V podstatě by se dalo říct, že příběh s názvem Můj bratr oceán je do literatury převedená komunikace autora a čtenáře. Kerouacovy pocity a zážitky v příběhu zastupuje nadšený a zkušený Wesley Martin, kdežto neznalé čtenáře představuje Bill Everhat, který byl se svým předvídatelným životem doposud spokojený. Téma a vyznění celé knihy můžeme také chápat jako jakousi přípravu čtenáře na to, co přišlo později v podobě děl jako Na cestě nebo Vize Codyho.

Díky znalosti literárního stylu prací z padesátých let můžeme sledovat jeho výraznou proměnu od raných let čtyřicátých, kdy Kerouac knihu Můj bratr oceán napsal. Konformnější čtenáři a lidé, kteří ještě nepronikli do struktury pozdějších beatnických textů, si u této knihy mohou oddechnout. Chybí zde nekonečná souvětí přerušovaná jen pomlčkou nebo čárkou, nenajdete zde ani spontánní myšlenkové proudy, ve kterých se lze snadno ztratit v dalších autorových knihách. Na druhou stranu je nutno toto dílo chápat jako prvotní pokus o rozsáhlejší literární tvorbu později tak specificky tvořícího literáta Jacka Kerouaca.

Beatnické manýry tedy postřehneme především v postavě námořníka Wesleyho, na němž Everhart obdivuje především jeho nezávislost. Dokládá to nejvíc postřehem týkajícím se námořnické schopnosti oprostit se od problémů na pevnině, kterou Everhart srovnává se svou starostlivostí a uměním pochybovat o každém svém rozhodnutí.

Kniha Můj bratr oceán je vyznáním námořníka a poctou mořskému nekonečnu, kterým lodě se zasvěcenci dennodenně plují. Jde o lehce vyprávěný příběh, který pozvolna pluje čtenářovou myslí jako s lodí pohupuje vodní hladina. Myslím, že každé alespoň lehce dobrodružné a volnomyšlenkářské povaze se bude celkové vyznění knihy zamlouvat. V případě, že se vám ze všech Kerouacových děl dostane do rukou jako první právě toto, je velká pravděpodobnost, že po dočtení knihy sáhnete ihned po další.

A teď sedí tady a má posledních padesát centů. Včerejší noc ho včetně taxíků, rund pití, účtu za hotel, ženských, spropitného a všeho ostatního vyšla na nějakých 150 dolarů; takže od teď má s pitím utrum. Usmál se při pomyšlení, jak komicky si před pár hodinami připadal, když se probudil na podlaze mezi jedním z námořníků a prázdnou lahví skotské, jeden mokasín na levé noze, druhý na podlaze v koupelně.
(Kerouac, J. Můj bratr oceán. Praha: Argo, 2012, str. 9)   

Knihu Můj bratr oceán vydalo nakladatelství Argo