Záhadná smrt polského generála: Nehoda, nebo atentát?

• 

Recenze

Vytvořeno 2. 7. 2012 2:00

Autor: Alena Klimková

Před více než šedesáti lety byl ze Středozemního moře poblíž Gibraltaru vytažen vrak letadla s tělem polského exilového premiéra a hlavního velitele polských ozbrojených sil, generála Władysława Sikorského spolu s těly dalších osob, které s ním absolvovaly jeho poslední let. Šlo skutečně o nehodu, nebo o pečlivě naplánovaný atentát? Na tuto otázku se v knize Sikorski – spiknutí: Na stopě vrahů polského generála snaží odpovědět polský analytik mezinárodních vztahů Dr. Tadeusz A. Kisielewski.

Kniha Sikorski – spiknutí: Na stopě vrahů polského generála popisuje osud generála Sikorského vlastně jako osud celého Polska. Druhá světová válka bylo jedno z nejtěžších období, kdy byla jak ze strany sovětů, tak ze strany nacistického Německa vyvíjena snaha zničit polský národ.

Do kontextu této doby zapadá i záhadná smrt generála Sikorského, který byl hlavním velitelem polských ozbrojených sil na Západě. Zájem o jeho likvidaci mohla mít podle Tadeusze Kisielewského jak sovětská, tak britská či polská strana.

Od smrti generála Sikorského 4. července 1943 se neustále vedly diskuse a spory o tom, co bylo příčinou této katastrofy. Autor knihy, Tadeusz Kisielewski na základě počítačové analýzy letu letadla Liberator Mk II AL 523 a doposud nepublikovaných pramenů tvrdí, že premiér polské vlády v emigraci nezahynul nešťastnou náhodou, ale že byl zavražděn.

Autor v knize díky nově nalezeným archivním materiálům informuje o lidech, kteří zapříčinili Sikorského smrt. Představuje poutavý a překvapivý obraz politického a špionážního bitevního pole v době druhé světové války, sleduje kroky vrahů i jejich mocipánů. Krev na rukou má podle něj jak Kreml, tak britský MZV i polská rozvědka.

Ukázka:
Sikorského smrt je stále největší hádankou nejnovějších polských dějin. Do jisté míry je tato záležitost podobná Katyni, to znamená, že od začátku všichni (lidově řečeno) „věděli“, že na Gibraltaru nedošlo k nehodě, a že v roce 1940 v Katyni, Charkově a Tveri na polské důstojníky nestříleli Němci. Je třeba zmínit, že obě události jsou úzce provázány, ačkoliv ještě není možné beze sporu tvrdit, že Sikorski byl skutečně „poslední obětí Katyně“, jak to nazval Goebbels ve své propagandě.(…) Sikorského vražda je jedním z nejvíce choulostivých a nejpečlivěji střežených velmocenských tajemství. Je velmi pravděpodobné, že polská vláda nikdy nedostane oficiální informace o politickém pozadí, o tom, kdo vydal rozkaz, o přímých vykonavatelích a o průběhu atentátu na Gibraltaru.
(Kisielewski, Tadeusz A.: Sikorski – spiknutí: Na stopě vrahů polského generála. Jota: Brno, 2009. S 15.)

Tadeusz Kisielewski pečlivě analyzuje průběh této tragédie a příčiny vedoucí k smrti Sikorského. Za velmi zajímavé lze považovat také to, že autor klade otázky, na které se nacházejí odpovědi v archivech velmocí. Tyto odpovědi ovšem zůstanou ještě velmi dlouhou dobu uzavřené, jinak by se bezpochyby musely přepisovat oficiální dějiny a příčiny druhé světové války.

Knihu Sikorski – spiknutí: Na stopě vrahů polského generála vydalo nakladatelství Jota