Recenze: Knihy pro dospělé
Tome, vzmuž se!
- Recenze
- Vytvořeno 30. 10. 2012 1:00
- Autor: Jiří Lojín
Liz Pichonová obohatila trh další knihou určenou školním dětem, která jim podle zásad komiksu – hodně obrázků, málo textu – přístupným způsobem přiblíží svět literatury a společně s Velkým frajerem Natem a Malým poseroutkou tvoří specifickou odnož knih pro děti. V minulém díle nazvaném Úžasný deník Tom Gates - Super hustý výmluvy (http://www.vaseliteratura.cz/pro-deti-a-mladez/2289-tajny-denik-tom-gates.html) jsme mohli sledovat, jak si Tom poradí s otravou Marcusem, který neváhá podvádět. I tentokrát se můžeme setkat s kamarády a rodinou, s protivnou sestrou Delií, která od posledního dílu není o nic méně protivná, s tatínkem, který Toma neustále ztrapňuje, s maminkou, které se líbí legrační čepice, se strýčkem, „vtipnými“ bratranci i „vykopávkami“, jak říká Tom svým prarodičům. Stejně jako v předchozím dílu, jsou zdrojem humoru rodinné a společenské stereotypy viděné očima školáka.
Děj třetího dílu se točí kolem Tomových nadcházejících narozenin a školní diskotéky. Všude číhá nějaké nebezpečí. Na narozeninovou párty, kterou by si Tom chtěl užít především se svými spolužáky, chce babička připravit nějaké své speciality (některé z nich jsou uvedeny v úvodu) a to by mohlo vážně pošramotit oslavencovu pověst. Ještě větší katastrofou by mohla být dědova „zábava“, spočívající v hraní na lžičky a triku s umělým chrupem. Děda je prostě zábavný k sežrání. Na první pohled by se zdálo, že školní diskotéka by mohla být v pohodě, ale pokud by diskžokeje dělal Tomův táta v kostýmu dinosaura, mohlo by se stát, že posměch spolužáků nepřestane až do konce školní docházky. Máte pocit, že jsem ještě něco zamlčel? Že v knize musí být ještě nějaký děj? Ne, nezamlčel jsem nic podstatného, a čím víc jsem se blížil konci, tím neodbytnější byl můj pocit, že tomuto dílu Toma Gatese něco chybí. Čekal jsem nějakou zápletku, která by ústila do pointy, ale nedočkal jsem se. Když jsem došel na poslední stránku, měl jsem pocit, jako kdyby mě někdo o něco okradl. Nepopírám, že kniha byla plná obrázků a vtipného dynamického vyprávění, ale od knihy pro děti, které by měly být v Tomově věku, bych čekal víc. Mrzí mě to o to více, že předchozí díl takovou zápletku měl. Samozřejmě, že pokud bychom knihu striktně brali jako deníkovou literaturu, dala by se jistá dávka bezpointovosti omluvit, nejsem si však jistý, zda byl záměr autorky natolik sofistikovaný.
Mám ještě další výhradu. Oproti předchozímu dílu se stal Tom hodnějším chlapečkem. Slovo „chlapeček“ volím záměrně, protože ve svém deníku o svých spolužácích a kamarádech píše jako o „dětech“. Uvažuje chlapec páté třídy takovým způsobem? Ale zpět k Tomově charakteru. Najednou jakoby přestal zlobit. Jeho vtipné výmluvy se přesouvají spíše do teoretické roviny, budí dokonce podezření, že má rád a respektuje své učitele. Také bych chtěl mít takové hodné dítě, ale uznejte sami, je s ním v knize legrace? Nezbývá mi než na Toma apelovat: Vzmuž se! Buď podnikavější! Zapoj víc fantazii! Přestaň se nést proudem nebo skončíš v šedém průměru!
Poslední výtka – nebojte se, už toho brzy nechám – se týká českého překladu původního názvu Everything’s amazing (sort of). Slovo „amazing“ v jistém smyslu lze nahradit českým slangovým výrazem „šílený“ a překladatel Zdík Dušek má na to určitě právo, pak ovšem název přestane korespondovat s posledními větami knihy
To by bylo úžasné…
…No, tak trochu.
(Pichonová,Liz. Úžasný deník – Tom Gates – Všechno je fakt šílený! Překlad Zdík Dušek. Praha: Fragment 2012, str.409-410)
Doufám, že Liz Pichonová má v plánu další díl, v němž více popustí uzdu své fantazii a vymyslí příběh, kterým své čtenáře, kteří mezitím zase trochu povyrostou, nezklame.
Knihu Úžasný deník – Tom Gates – Všechno je fakt šílený! vydalo nakladatelství Fragment