Zakázaná láska, zakázané náboženství a mnoho duší, jež spojuje jediný ostrov – Dedžima

• 

Recenze

Vytvořeno 17. 6. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Na jaře 2013 představilo nakladatelství Mladá fronta čtenářům knihu, která má tajuplný název, lákavý obal a ještě lákavější upoutávku na obalu – jedná se o knihu autora románu Atlas mraků. Nejedná se o nikoho méně zajímavého než o Davida Mitchella a jeho novinku Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta. Tento autor je označován jako nejvýraznější spisovatel v Británii a svými romány budí pozornost po celém světě. A že bude budit pozornost i svým nesmělým úředníčkem Jacobem, je už teď více než jasné.

Nyní jsem prozradila jméno hlavního hrdiny, které se ovšem odráží i v názvu románu. Jde o mladého úředníka z Domburku, který si chce „zasloužit“ svou snoubenku Annu, a tak dá slib jejímu otci, že stráví pět let v japonském přístavu a bude zde dohlížet na obchod. Má zocelit své tělo i mysl, dostat se na lepší místo v zaměstnání a s tím i ve společnosti, a v neposlední řadě samozřejmě zbohatnout, neboť je zde řeč především o obchodní společnosti. Ostrov Dedžima představuje izolovanou oblast, odkud se řídí obchody s Japonskem. Vládnou zde velmi přísná pravidla, a to nejen v chování a jednání lidí, ale především v náboženství. Japonci nesnáší jakýkoli projev víry jiné, než je ta jejich, a ta zase pro Evropany představuje modlářství.
   
Jacob, kterému místní říkají zkomoleně Dazúta se postupně seznamuje se zdejším prostředím, exotikou, zvyky i jazykem. Jednoho dne mu padne do oka Japonka Orito – dcera samuraje a porodní báby, která kvůli svému zohyzdění (má popálenou tvář) nemůže počítat s dobrým sňatkem, a tak jde ve šlépějích své matky, a na místní akademii studuje umění lékařství a porodnictví. Je zcela nemyslitelné, že by Jacob s novým středem svého zájmu byť jen prohodil pár slov o samotě. Mladá žena by za to mohla zaplatit i životem. Přesto však Jacob nedokáže odolat a dělá, co ho napadne, jen aby se k mladé Japonce dostal a mohl s ní hovořit. Snoubenka Anna se pomalu vytrácí z jeho mysli a její místo zabírá krásná a zakázaná slečna Aibagawa.
   
Mitchellův nový román přináší klasickou historickou prózu umístěnou časově do období přelomu 18. a 19. století. Autor zde využívá své dlouhodobé zkušenosti s asijskou kulturou a hravě propojuje oba – na první pohled zcela neslučitelné – kulturní světy. Vniká tak překrásná mozaika složená z odlišností v kulturách, náboženství, jazyku a celkovému pohledu na svět.

Velkou pozornost je také nutno věnovat překladatelce románu, neboť je to právě překlad přímé řeči, která propůjčuje románu punc jedinečnosti. Překladatelka Petra Diestlová vystudovala překladatelství a tlumočnictví na FF Univerzity Karlovy a ve své diplomové práci se věnovala právě přímé a polopřímé řeči jako překladatelskému problému. Překlad je jednou z věcí, která dotváří celkový dojem z knihy pro českého čtenáře. Málokterá kniha však potřebuje právě takové jedinečné uchopení problému, jako je tato Mitchellova novinka. Petra Diestlová dokázala, že je odborníkem, neboť rozdílnost kultur je exoticky podbarvená právě špatně vyslovovaným jazykem Asiatů i jiných národností a spolu se složitými dlouhými rozhovory na specifická témata dotváří celkový obraz japonské kultury a pohled na „cizí a jiné“, které přiváží na ostrov Evropa.

Knihu Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta vydalo nakladatelství Mladá fronta