
Nejznámější román Francise Scotta Fitzgeralda je symbolem amerického snu a jazzového věku. Ve Velkém Gatsbym zachytil povrchnost a zhýralost doby, ve kterých ještě víc vyniká osobní neštěstí toho, který byl společností paradoxně považován za toho nejspokojenějšího. Stejně jako Něžná je noc a Fitzgeraldovy povídky, tento román dokonale vypovídá o atmosféře dvacátých let.
Na sto šedesáti stranách mohou čtenáři sledovat vyprávění Nicka Carrawaye, který líčí své zážitky, jimž dominuje setkání a přátelství s Jayem Gatsbym. Mezi lidmi s mělkou povahou a nulovou zodpovědností Nick považoval právě jeho za solidního, čestného člověka, který byl věrný svým snům. Bohužel právě tyto vlastnosti a jeho víra v dobrotu ostatních lidí ho nakonec srazila na kolena. Domníval se, že minulost se dá vrátit a k ní se také ve svém životě upínal nejvíc.
F. S. Fitzgerald, jeden z představitelů ztracené generace, představuje Ameriku takovou, jakou ji sám zažil. Po první světové válce se mimo úspěchu a peněz nosila i účast v bojích. To vše svému okolí Gastby nabídl a všichni jeho velkorysosti rychle a rádi využili. Nevídané večírky, taneční show, ohňostroje a alkohol tekoucí proudem upoutal a přitáhl pozornost celého New Yorku. Jen jediná žena si této slávy nikdy nevšimla, a proto vzal Gastby osud do vlastních rukou. S milovanou bytostí Daisy ho musel znovu sblížit právě náš vypravěč.
Kniha dokonale vystihuje pocit marnosti, který ze společnosti všude kolem cítil Nick Carraway. Malicherné problémy bohatých, jejichž život byl tehdy jeden velký večírek, zůstávají mimo zájem Gastbyho i Nicka. Pouze tito dva si uvědomují skutečné hodnoty, vzácnost každého okamžiku a lásku k životu. Podle Fitzgeralda jsou v jejich očích bohatí „ti lidé, kteří napáchají spoustu zlého a pak se stáhnou zpět ke svým penězům“.
Silueta plížící se kočky se zavlnila v měsíčním světle, a když jsem pootočil hlavu, abych se na ni podíval, viděl jsem, že nejsem sám – padesát stop ode mne, ze stínu domu mého souseda, se vynořila postava, zůstala stát s rukama v kapsách a zadívala se na stříbrný pepř hvězd. Něco v jeho ledabylých pohybech a v tom, jak stál pevně rozkročen na trávníku, dávalo tušit, že je to sám pan Gatsby, který si vyšel, aby zjistil, jaký podíl z našeho místního nebe patří jemu.
(Fitzgerald, F. S. Velký Gatsby. Praha: Dokořán, 2013, str. 26)
Knihu Velký Gatsby vydalo nakladatelství Dokořán