Do světa Temné věže skrz klíčovou dírku

• 

Recenze

Vytvořeno 19. 7. 2013 3:00

Autor: Radovan Kolbaba

Stephen King před lety dopsal svoji nejdelší sérii Temnou věž a ukončil tak příběh pistolníka Rolanda a jeho družiny. Nedokázal však Středosvět s jeho hrdiny opustit navždy a v díle číslo 4 a ½ se do něj vrátil. Kingova nová kniha je poměrně útlá, ale přesto v sobě snoubí tři příběhy.

První se odehrává mezi čtvrtým a pátým dílem Temné věže, druhý během něj vypráví Roland svým přátelům a třetí vypráví uprostřed vyprávění druhého. Zní to složitě a nepřehledně? Možná, ale ve skutečnosti vás příběhy z Kingova Závanu klíčovou dírkou vtáhnou a nepustí, ať už jste Temnou věž četli, nebo se s jejím světem teprve seznamujete.

Stephen King v předmluvě tvrdí, že si Závan klíčovou dírkou může vychutnat i nováček poprvé vstupující do Středosvěta. Musí však mít na paměti tři podstatné informace, které spisovatel svému čtenáři vzápětí na to sděluje. Jakožto právě takový nováček si myslím, že ani nejsou třeba a čtenář si knihu užije i bez nich.

První příběh popisuje výsek z putování Rolanda, Eddieho, Susannah, Jakea a brumláka Ocha a o jejich setkání se zlověstným přírodním úkazem smrtidechem, proti němuž blizard zkřížený se sibiřskou zimou působí jako jemný přízemní mrazík. Družina se skryje v jedné z budov opuštěného města a zatímco všichni čekají, až budou moci pokračovat v putování, vypráví jim Roland epizodu ze svého mládí.

Jako pistolníka nováčka jej vyslali do venkovského městečka vypátrat a zneškodnit monstrum známé jako zvěrodlak. Někdo takový se nemění pouze v jediné zvíře, jako vlkodlaci, či medvědodlaci, ale má v arzenálu mnoho nestvůrných zvířecích podob. Bohužel též musí jednou za čas ukojit bestiální touhu po krvi a brutální vraždy se vrší jedna na druhou. Roland a další mladý pistolník jménem Jamie se tedy pouštějí do detektivní práce a také do nebezpečné hry. Na vyvražděné farmě totiž objeví přeživšího chlapce Billa Streetera, který částečně zahlédl zvěrodlakovu lidskou podobu a Roland se rozhodne použít hocha jako návnadu.

Právě mladému Billovi vypráví Roland příběh nazvaný Závan klíčovou dírkou, aby hocha uklidnil. Před celu, ve které oba sedí, totiž za chvíli nastoupí horníci, z nichž jeden je s největší pravděpodobností zvěrodlakem. Závan klíčovou dírkou, další příběh v příběhu, je čímsi na pomezí pohádky, mýtu o magické cestě a bájného vyprávění o přerodu chlapce v muže. Přestože je až třetím v pořadí, zabírá přibližně polovinu knihy a je tím nejsilnějším příběhem v celém díle. King v něm dokonale potvrzuje svoji pověst mistra moderního vypravování a mísí spolu zdánlivě nesourodé ingredience jako je magie s pistolemi, či vyšetřování možné vraždy s cestou tajemným lesem neznámo kam. Výsledek však nepůsobí jako příslovečný dort Čapkových zvířecích hrdinů, ale jako skvěle vyvážený kulinářský majstrštyk.

V knize Stephen King mísí též způsoby narace. První a třetí příběh jsou vyprávěny ve třetí osobě, zatímco druhý používá ich formu. Závan klíčovou dírkou je narozdíl od zbylých dvou vyprávěn poetičtějším jazykem, jež se k němu skvěle hodí. U každé části knihy je také rozdílný způsob členění textu. V každém případě však zvolený styl podání vždy perfektně slouží příběhu.

O vypravování jde ostatně v knize Stephena Kinga především a jemu je vše podřízeno. Právě díky tomu je Závan klíčovou dírkou skvělým dílem.

Knihu Závan klíčovou dírkou vydalo nakladatelství Beta