Osudy vily Tugendhat v románové podobě

• 

Recenze

Vytvořeno 15. 8. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Kniha Simona Mawera Skleněný pokoj již není žádnou novinkou. Patří již pár let mezi kvalitní literární počiny, které rozhodně stojí za to přečíst. V roce 2009 za ni byl autor nominován na cenu The Man Booker Prize. Pro obyvatele České republiky (kdybych napsala pro Čechy, budu muset napsat i pro Slezany a především pro Moraváky), je kniha o to cenější, že zachycuje veliký kus našich dějin. Skleněný pokoj je totiž románovým vystižením skutečného osudu vily Tugendhat.

 

Autor vilu pojmenovává vila Landauer. Jejími stvořiteli jsou manželé Liesel a Viktor Landauer. Ona je křesťanka z vysoce postavené rodiny, on je nepraktikující Žid, který vlastní automobilku Landauer. Na své svatební cestě, kdy plánují společný dům, potkají architekta Rainera von Abta. Oba jsou jeho návrhy okouzleni, a tak svěří stavbu svého budoucího domova do rukou právě jemu. Postupně spatřuje světlo světa vila vystavěná v tom nejmodernějším pojetí a materiálech, jaké tehdejší doba umožnila. Stala se symbolem nejen moderní architektury, ale i samotného Brna, na něž byl z jejího skleněného pokoje úchvatný výhled.

Autor se držel skutečného osudu vily, pouze jména osob a některých míst pozměnil. Čtenář má tak možnost sledovat jedinečné svědectví doby a v úžasu kroutit hlavou nad tím, jak skvěle britský autor vystihl nejen osud vily, ale i město Brno, české výrazy, české dějiny, kulturu a politiku. Simon Mawer sleduje osud vily dál a s ním i čtenář. Sleduje šťastný pár při narození prvního dítěte, první nevěry a také city a emoce, které hlavními hrdiny cloumají. Jaká je ve skutečnosti láska přítelkyně Hany Hanákové k Liesel? A co se stane, když Viktor na jedné ze svých pracovních cest do Vídně potká Židovku Katu Kalmanovou, o které se Liesel nemá nikdy dozvědět? Vydrží jeho tajemství v tichosti?

Doba a osudové zvraty jsou mnohem silnější, než snaha hlavních hrdinů udržet své životy v rovnováze a určitých hranicích. A tak přichází druhá světová válka a rodina se stěhuje nejprve do Švýcarska, až zakotví v Americe, kde získává americké občanství a nový život. Láska a citová pouta jsou ale silná. Mnohem silnější než zlo, které rozdělí jejich přátelství a lásky. A tak čtenář sleduje na jedné straně osudy Liesel, Viktora a jejich dětí, životní pouť Katy Kalmanové s dcerou Marikou, a na druhé straně osud vily a těch, "kteří zůstali".

Vila stárne, stejně jako její obyvatelé, reaguje na politické proměny a životní postoje. Přežije válku, kdy se z ní stává výzkumný ústav, přežije komunistickou éru, kdy je z ní terapeutické centrum a stává se muzeem, na které se chodí dívat turisté z celého světa. Co však v sobě ukrývá? Obraz moderny, nebo životní osudy mnoha lidí? Autor dokázal, že po přečtení knihy se na vilu Tugendhat - nebo chcete -li, vilu Landauer dívám úplně jinýma očima. Už to nikdy nebude ta chladná bílá krychle, která demonstruje moderní architekturu počátku 20. století. Od teď už to bude domov několika lidí a jejich přátel. Domov, ve kterém rostly děti, ve kterém došlo k mnoha životním zvratům a do jehož zdí se zapsaly vzpomínky na celé těžké 20. století.

A nakolik se autor držel skutečných událostí? Otevřete si odkaz http://www.tugendhat.eu/ a poznejte sami, jaký osud vily ve skutečnosti byl. A pokud se chystáte vilu navštívit, otevřete nejprve knihu Simona Mawera a pusťte k sobě tu vlnu lidskosti, emocí a citů, které na vás z jejích stránek dýchnou. Až vilu navštívíte, uvidíte mnohem víc, než jen chladné stěny. 

Knihu Skleněný pokoj vydalo nakladatelství Kniha Zlín