Punk podle Rudiše aneb před stíny minulosti nelze utéct, vždycky na vás zaútočí zezadu

• 

Recenze

Vytvořeno 4. 11. 2013 2:00

Autor: Hana Horáková

V poslední době se jméno Jaroslava Rudiše nejvíce skloňuje v souvislosti s jeho nově vydanou knihou Národní třída (Labyrint, 2013). Také nesmíme opomenout zmínit docela nedávné úspěšné filmové zpracování komiksu Alois Nebel (Labyrint, 2008, film 2011). Pro zajímavost, film byl zpracován animační technikou rotoskopie. Mezi těmito příběhy byl stvořen ještě jeden, a to román s přitažlivým názvem Konec punku v Helsinkách (Labyrint, 2010).

V pořadí čtvrtý román Jaroslava Rudiše se odehrává převážně v Helsinkách. Tedy v baru jménem Helsinky. Zde se prolíná hlavní příběh Oleho s ostatními příběhy jeho kamarádů a známých, kterými jsou: Frank, Lena, Connie, Oleho dcera Eva, Torsten, Malcom, Ulrike, Udělej si sám, Pražák ad. Celý příběh je zahalen a ovlivněn punkovými vibracemi. Tento „výtržnický“ styl se objevuje ve způsobu vyjádření příběhu, jednání postav, ve stylu oblékání a v projevu představitelů a i v prostředí, ve kterém se pohybují. Důležité při čtení tohoto neobvyklého příběhu je „hlavně se neposrat“, jak říká Malcolm, právník, který neměl na muziku talent, ale byl jeden z členů skupiny Automat.

Všechno je punk, hlavně život Oleho. Jeho příběh je stěžejní, skrze něj se dovídáme o dalších stejně punkově posraných životech. Olemu je něco kolem třiceti a jeho punkerský život není to, co býval. Dělá v baru Helsinky, kam za ním chodí jeho přátelé a známí. Příběh Oleho je zobrazován v prostředí baru Helsinky, života ve východoněmeckém městě a cestou Oleho na Šumavu. Do vyprávění zasáhne jeho spolubydlící Pražák, který nečekaně sehrává důležitou roli v celé knize. Jedním z dalších příběhů je tajný deník Nancy z Jeseníku, který zpestřuje vyprávění.

Co dělá punk punkem v knize? U Rudiše je to styl projevu, který se ale náhle jen tak neobjevil. Můžeme si všimnout, že se spíše vyvíjí, v románu Potichu (Labyrint, 2007) se objevuje u postavy jménem Vanda. V našem románu Konec punku v Helsinkách je nejpunkovější určitě osobnost Nancy z Československa, která se projevuje skrze svůj deník. V těchto částech knihy je projev hrdinky velice osobitý a autor se zde dosti vyřádil. Je to změť myšlenkových pochodů náctileté holky. Ta se zmítá ve svém světě plném provokací, volnomyšlenkářství a odporu vůči komunismu či rasové diskriminaci. Její vzdor autor vyjádřil i jazykově, a to zejména slangem.

Děje se úplný hovno. Když tak nad tím přemejšlím platí  to o celý zemi. Zapneš rádio a hovno nebo Vondráčková. Zapneš bednu a hovno nebo Okres na severu. Vyjdeš ven a taky hovno leda potkáš nasmraděný rusácký paničky co za nima s nákupma  cupitaj ty jejich vojenský poskoci nebo vidíš shnilý ksichty sousedů. Ještě že jsou Poláci. Na rádiu Trujka hráli The Cure a ty se líběh Hlíně ale žádnej pank to teda není. (s. 74/75).

Bude opravdu konec punku v Helsinkách?

Knihu Konec punku v Helsinkách vydalo nakladatelství Labyrint