Borgesův fantastický svět

• 

Recenze

Vytvořeno 10. 1. 2014 2:00

Autor: Jiří Lojín

Kam nedosáhnou lidské vědomosti, tam je nahradí fantazie. Že je nevyčerpatelná a nemá žádné hranice, to nám připomíná umění, a především literatura. Ani v dnešní době, kdy si myslíme, že jsme přišli na kloub mnoha tajemstvím, prozkoumali jsme pevninu i oceány, nebrání umělcům a fantastům nic v rozletu jejich myšlenek. Avšak nahlédnout do historie a seznámit se s tím, o čem snili naši dávní předkové, je zvlášť vzrušující. Na studium originálních pramenů většině lidí nezbývá čas, nemluvě o potřebných jazykových znalostech, naštěstí se občas objeví kniha, která se problematice z nějakého úhlu věnuje, a její autor pro další čtenáře čerpal z textů, které jeho samotného fascinovaly. Jorge Luis Borges ve spolupráci s Margaritou Guerrerovou sestavil knihu Fantastická zoologie, kterou vydalo nakladatelství Argo.

Důvodů, proč si lidé vymýšleli různé neexistující tvory, bylo mnoho. Obsáhnout různorodost světa s tehdejší úrovní poznání nebylo jednoduché, nehledě k tomu, že zprávy o jednotlivých podivuhodnostech přicházely z různých zdrojů, často od lidí nevzdělaných. Další příčinou bylo zdůvodnit strach z neznáma a zachovat si tvář před svými soukmenovci, například v případě panického útěku před kostrou prehistorického zvířete.

Borges neřadí obludy své zoologie tematicky, ale překvapivě abecedně. Jeho kniha se tak víc podobá encyklopedii než zoologické příručce. Zachování autorova záměru klade velké nároky na překladatele, pokud však nemáte po ruce originál knihy, nejste s to posoudit, s jakým úspěchem se tohoto úkolu zhostil.

Jedním z nejspolehlivějších dodavatelů oblud pro Borgesovu knihu je antické literatura. Jen Ovidiovy Proměny by dokázaly zaplnit podstatnou část. Silnou konkurenci však představují biblické texty. Pohled antický a biblický je ovšem, jak můžeme vysledovat nejen z Borgesova textu, značně odlišný. Středověk se také neomezoval jen na apokalyptické tvory děsící pravověrné křesťany, ale stejně jako staří Řekové i středověcí cestovatelé rádi bájili o mysteriózních tvorech z východních zemí. Pestrou paletu doplňují zvířátka dalších mytologií, například severské či čínské a japonské. Častým zdrojem, který Borges cituje, jsou překlady a komentáře slavného anglického překladatele a objevitele Richarda Francise Burtona, muže, u jehož jména zpravidla můžeme najít mnoho dalších povolání. Jeho neznámějším dílem je kompletní překlad Tisíce a jedné noci a velmi zajímavé jsou i poznámky pod čarou, kterými své  spisy opatřoval. Jejich význam spočíval v tom, že sir Burton v nich promítal své osobní zkušenosti získané cestováním.

S tím vším je možné se prostřednictvím Borgesovy knihy Fantastická zoologie seznámit. Autor se neomezuje pouze na dobu, kdy bájení bylo inspirováno nevědomostí a strachem, uvádí i zmínky o fantazii moderních autorů. Inspiroval ho Franz Kafka nebo třeba Lewis Carroll, jehož Alenka v říši divů je podivnými tvory přímo napěchovaná. Borgesova encyklopedie není ani zdaleka vyčerpávající. Už její poměrně malý rozměr budí podezření, že nemá šanci obsáhnout ani nepatrnou oblast lidské fantazie, ale předpokládám, že Borgesovi o to nešlo. Důležitější poselství je, že lidská touha vytvářet si vlastní fantastický svět je stále stejná od doby, kdy si člověk uvědomil sám sebe, až do éry počítačů a kosmických letů. Přestože pod pojmem zoologie si můžeme představit pouze zvířata, zařadil autor do svých hesel i Eloie a Morlocky ze známého sci-fi románu H. G. Wellse Stroj času, což jsou potomci lidí.

Podstatnou částí knihy jsou ilustrace a reprodukce. Ty z ní dělají exkluzivní publikaci, k níž se čtenář rád opakovaně vrací, mimo jiné i z toho důvodu, že je příjemné takovou knihu držet v ruce a prohlížet si obrázky. Obrazový materiál k tomuto vydání citlivě vybral Pavel Růt. Naprosto není potřeba číst si jednotlivá hesla od A až do Z, můžeme listovat, nechávat na sebe působit bizarní jména vymyšlených tvorů a občas si přečíst zajímavost o jejich původu a zvycích.  

Knihu Fantastická zoologie vydalo nakladatelství Argo