Ukojení libida bez hranic

• 

Recenze

Vytvořeno 19. 1. 2014 2:00

Autor: Petr Měrka

Lidské libido. Pudy lusknou prsty a my jim podlehneme. Někdo snáze, jiný jim přeci jen dokáže vzdorovat a byli – a snad i nadále jsou – tací, jenž tento spalující žár energie, nám dobře známý pod výrazem chtíč, dokáží využít ve svůj prospěch na cestě za poznáním.

 

Nicholson Baker vstoupil do širšího povědomí právě díky libidu, a to sice expresidenta USA Billa Clintona a jeho milostnice Moniky Lewinské, která mu dala jako dárek jednu z Bakerových knih. Konkrétně se jednalo o Vox.

Bakerovo Libidárium je libidem prolezlé skrz naskrz. Pohlavní touha je zde hlavní náplní mozaikovitých příběhů. Nejde ani tak o román. Postrádá ústřední dějovou linku. Text je spíše roztříštěn do nepřeberných povídkových fragmentů. Všechny však mají jedno společné – orgasmus.

Libidárium je porno v pravém slova smyslu. Není však laciné, nýbrž vtipné. Mohlo by být i ironické, ale jedná se ryze o výbornou zábavu, která je navíc vzrušující. Chybí zde jakýkoli přesah. Nenese v sobě jinou hodnotu, než že dokáže rozvibrovat bránici, a to je pro člověka nadmíru důležité. Smát se a nakrátko tak díky tomu odehnat chmury plynoucí ze sterility všední každodennosti.

Libidárium by mohlo urazit leda pokrytce. Svojí poetikou kupodivu navazuje na ruské či rumunské lidovky, kde se to chuji a kundami jen hemží. Ale tady máme vyloženě předestřenu nevšední atrakci ve stylu prapodivného „Disneylandu“, v němž vás pobyt přivede na mizinu, ať jste sebebohatší.

Do sexuálního ráje se lze dostat skrze nepřebernou spoustu kuriózních portálů. Setkáváme se zde tedy i s prvky sci-fi, ale jeho podstata jako taková zůstává veskrze společenská. Snad by zde šel shledat jistý mravní apel. Že nám lidem nejde o city, ale především o prchavý prožitek orgiastické slasti.

Dochází zde k výměně pohlaví, uřezávání hlav, krádežím klitorisů, šukání stromu, příhodně nazvaného čurákovník, soutěži v nejdelším spermatickém dostřiku, potkáme i pornomonstrum. Bizarní entitu, která vznikla ze špatného porna, shromažďovaného na k tomu speciálně vyhrazené skládce.

Hrdinové mrdají, aplikují orál i anál. Oddávají se všemožným úchylkám. Mají radost a nedokáží se nabažit erotických prožitků, které se pro ně stávají drogou.

Dodejme, že výbornou práci bezesporu odvedl i překladatel Bob Hýsek. Je nutné smeknout poklonu nad tím, kolik našel jazykových ekvivalentů pro mužské i ženské pohlavní znaky. Čtenář je vystaven neutuchající záplavě synonym koz, čuráků a prdelí, až ho samotného svědí v rozkroku rozpalujícím se ohněm sexuální vášně.

Nicholson Baker napsal vkusný brak, který nabízí přesně to, jak je pojmenován. Uplatněná fantasie v tomto ohledu je impozantní a zdá se být nevyčerpatelnou.

Ukázka z knihy:
„Henrietta se rozhodla se svou novou ultravelkou prdelí vydat na procházku do rušného přístaviště, kde kotvily masturbárky. Chtěla nakrmit racky a podívat se, co se tam děje. Nejprve si dala pořádnou sprchu, aby celý den voněla čistotou a aby nikdo netušil, že za tou líbeznou princezničkovskou fasádou se skrývá totálně úchylná a chlípná orální kurva.“
(BAKER, Nicholson. Libidárium: pronikavě lascivní román. 1. vyd. Bob Hýsek. Praha: Argo, 2013, 239 s. ISBN 978-80-257-0924-5. Str. 205)

Knihu Libidárium vydalo nakladatelství Argo